Epilog
Aka stála u jednoho z oken malé pevnosti a pozorovala v dáli hladinu bouřícího moře zálivu Soisan. Pod úpatím hor Solistan, na nichž pevnost stála, se rozléhalo malé městečko. Na jeho kraji byla rybářská stavení včetně malého domku, na který si z dětství dobře pamatovala. Když odtud utíkala, netušila, že se sem nakonec jednou přece jen dobrovolně vrátí.
Tato stará, opuštěná pevnost byla jedním ze svatebních darů Lorikova otce a od tohoto dne i jejich novým domovem.
Přicestovali teprve před pár hodinami, čehož si Amatas doposud neměl možnost povšimnout. Tomu však nemohlo být nadlouho. V následujících hodinách se určitě o nich dozvědí. Stěží ovšem šlo předvídat, jak na tuto skutečnost zareagují, obzvláště když do města, kde bylo nadání na magii velmi vzácné, přicestoval mág a čaroděj, jenž byl ještě před nedávnem korunním princem této země. Doufala, že za čas je i přes svůj strach dokáží přijmout mezi sebe.
Pohled lidí se na určité věci za poslední dobu hodně změnil. Matiíské království toho bylo zářným příkladem, Z osmdesáti tisíc vojáků ze Soaku se do země vrátilo pouhých sedm tisíc. Ti co bitvu o Foriu přežili, se stali hrdiny. Úcta, kterou k nim Matiiský lid choval, ovšem nešla srovnávat s tou, jež se dostávala vévodkyni Reie. Možná právě proto přivřeli oči nad tím, že je čarodějka a nabídli jí královskou korunu. Vévodkyně zprvu nechtěla přijmout, ale jako nejbližší žijící příbuzná zesnulé královské rodiny, podlehla. Díky tomu se před půl rokem stala čarodějka a válečná hrdinka novou královnou Matie a Soak novým hlavním městem.
Aka se bolestně usmála. Tolik se toho muselo stát. Tolik lidí muselo zemřít, aby ti co přežili, otevřeli oči. Dříve by byl zcela nepřijatelný a neodpustitelný blízký vztah královny a vrchního mistra magie, dnes to však byla velmi vítaná skutečnost. Bylo jen otázkou času, kdy se Norik vrchní mistr magie Matie stane úplně prvním mužem, jež bude zároveň i králem.
Ozvalo se zaskřípání dveří. Aka se odvrátila od okna za zvukem.
„Hotovo, můžeme vyrazit,“ nadšeně pronesl Lorik.
„Je čas navštívit město,“ zkonstatovala Aka a opustila prázdnou místnost.
Po boku svého manžela sešla dolů do údolí. Přála si, aby tu spolu s ní byli otec se strýcem. Ti však dál neúspěšně pátrali po Emoi, po které se přímo slehla zem. Proroctví, jež jí se sestrou pojilo, se se zničením mostu naplnilo. Což však neznamenalo, že i jinak nemůže dojít k jeho naplnění. Měla špatný pocit, jako by bylo jen pouhé ticho před velkou bouří. Neuměla nahlédnout do budoucnosti jako dědeček, proto nechala čas, ať sám ukáže, co přijde dál. Do té doby byla rozhodnuta poklidně žít spolu s Lorikem zde v Amatasu.
Konec prvního dílu Zkáza a Naděje z Trilogie Aka
Pro zatím vám stále dlužím čtyři díly Knihy magických předmětů (Tarvodské kameny, Tarkamské kameny, Forsiiský štít a Posilovač) snad se mi je brzy podaří dodělat. Také zapracuji na mapě, jež už přes rok není plně dokončena ( odkaz - Mapa království světa ZaN ).
Druhý díl - Dvě sestry