Trojúhelník - Kapitola 9

Za betu děkuji KM.

 

Kapitola 9 - Pravda

 

Harry se probudil trochu zmatený, kde se nachází, ale netrvalo to dlouho. Po té, co nahmatal na stolku postele své brýle a rozhlédl se kolem, ihned poznal nemocniční pokoj.  Nebylo to poprvé, co se takto zbudil u Svatého Munga.

Krátce po jeho probuzení, k němu přiběhla sestřička.

„Co se mi stalo?“ zajímal se obratem Harry. Sice si přesně vzpomínal, jak přišel o vědomí, ale vůbec tomu nerozuměl.

„Chvíli vydržte, jen co budu hotová, zavolám k vám doktora,“ ubezpečila ho a hleděla si dál své práce. Učinila několik kouzel, výsledky zaznamenala do tabulky pověšené u nohou postele a odklusala.

Obratem po ní, do spoře vybaveného jednolůžkového pokoje přišel doktor. „Zdravím vás, pane Pottere. Jsem rád, že už jste se probral. Jsem doktor Browna po dobu vašeho pobytu zde, budu vaším léčitelem,“ zdvořile se mu hnědovlasý muž představil.

„Také mě těší,“ zabručel podrážděně Harry. Co se mu zas u Merlinových vousů stalo, že tu zas je?

„Víte, proč tu jste?“ zajímal se Brown.

Bystrozor mu popravdě záporně zavrtěl hlavou.

„Magické těhotenství, ale ve vašem případě ne jen tak obyčejné. Požít lektvar na početí tak krátce po sobě bylo ve vašem případě vskutku nerozumné. Dřív, než jste ho s partnerem použil, měl jste si zjistit veškerá rizika a situace, jímž je nutné se vyvarovat. Pak byste totiž věděl, že dokud není na sto procent jisté, že nedošlo ke kýženému výsledku, není moudré použít znovu lektvar na magické těhotenství. Musím vás však utěšit, že nejste na světě první, kdo tuto chybu udělal. Už párkrát se tak stalo, ale v ostatních případech se zárodky nacházeli ve stejné děloze. V takovémto případě byste zajistéjinak měl nemalou šanci děti donosit, vzhledem k vašemu nadprůměrnému nadání na magii, ale to s neskonalou mou lítostí není váš případ. Jste prvním, komu se stalo, že pro každý plod, vytváří magie lektvaru samostatnou dělohu,“ dlouze mu pospal léčitel jeho situaci.

Harry na něj šokovaně koukal a snažil se všechno vstřebat, ale nebylo to vůbec snadné.„Co to tedy pro mě znamená?“ pracně ze sebe vysoukal a některé záležitosti ve vlastním zájmu odsunul do pozadí.  Stejně Brown rozhodně nebyl člověk, s kterým by je právě teď chtěl řešit.

„Žádná žena, ač je její tělo na těhotenství přirozeně uzpůsobeno, by nezvládla mít v sobě dvě dělohy a v každé nést úspěšně dítě, natož muž. Je mi velmi líto, že vám to musím říct právě já, ale ve vaší situaci je jediné možné řešení a tím je potrat. Pokud tak rychle neučiníte, může se i stát, že vás to dvojité těhotenství připraví o život. Uvědomte si, že toto je skutečně vážná situace. Jediným, čím vás mohu za dané okolnosti utěšit, je to, že není tímto všem dnům konec. Když se vám to povedlo jednou a to dokonce dvojitě, časem se vám to povede zajisté znovu, až se dáte plně do pořádku a přivedete na svět vašeho vysněného potomka,“ snažil se mu to celé, co možná nejšetrnějším způsobem vyložit léčitel.

„A nejde dát pryč jen jedno dítě a druhé si nechat?“ zajímal se zdrceně Harry. Právě zjistil, že je těhotný, aby se obratem dozvěděl, že si ty děti nemůže nechat. To byla pro něj zdrcující rána.

„Je mi líto, ale v takto počáteční fázi těhotenství to není možné. Kdybyste vydržel několik týdnů, tak by to pak nějak udělat asi šlo, ale tolik času vy však bohužel nemáte,“ přiznal mu.

„Musím to udělat hned?“ zajímal se poraženecky Harry. O život svých dětí by klidně bojoval do skonání věků, kdyby tu jistá naděje existovala. Věřil, že mu Brown nelže, a o to těžší bylo se s tím vším tak na rychlo smířit.

„Ne okamžitě, ale v následujících hodinách by bylo moudré potratový lektvar na magické těhotenství vypít. Velmi nerad bych vám ho po pár dnech podával proti vaší vůli v okamžiku, kdy bych bojoval za váš život,“ zcela vážným hlasem ho informoval léčitel.

„Chápu, můžete mě tu nechat chvíli samotného?“ požádal ho Harry ve snaze se s touto neočekávanou situací nějak vnitřně popasovat.

„Odpočiňte si a až budete připravený, zavolejte sestřičku, ať mě sem pošle,“oznámil mu a tiše za sebou zavřel dveře, když odcházel.

 

Severus se už konečně blížil k Harrymu pokoji. Moc se na sebe zlobil, že sem nemohl přijít dřív, ale jinak to jednoduše nešlo. Nejdřív musel odučit své hodiny, než se mohl ze školy vzdálit. I když dnes ty hodiny učením moc nazvat nešly. Ráno, když si v Denním věštci přečetl, že po včerejším zásahu bystrozorů leží u Svatého Munga v bezvědomí, soustředit se na vše ostatní bylo pro něj velmi náročné, a tak svým dnešním třídám zadával už od začátku samostatnou práci a od katedry se je snažil hlídat, aby se při vaření nepozabíjely.

Když se dostal až ke dveřím samotného pokoje, právě z něj vycházel nějaký muž v bílém plášti. „Mohu za svým snoubencem?“ obratem se začal zajímat, jestli ho pustí dovnitř, přičemž ve své otázce dal největší důraz na poslední slovo.

„Zajisté, teď vás bude velmi potřebovat,“ odvětil mu léčitel s nuceným úsměvem.

„Jak na tom je?“ ještě se Severus zajímal.

„Jeho stav je velmi vážný. Od muže vašeho vzdělání, bych takovouto chybu upřímně nikdy neočekával,“ plísnil ho Brown, který Snapea ihned poznal. Přeci jen na konci války titulní stranu novin jeho tvář nejednou zdobila.

„Chybu?“ zaskočeně se Severus ujišťoval, že se skutečně nepřeslechl.

„Muž vašeho formátu zajisté moc dobře ví, že podání lektvaru na magické těhotenství méně jak týden po sobě je krajně nezodpovědné a životu nebezpečné, pokud oba výsledky jsou pozitivní,“ vyplivl Brown už s neskrývanou zlostí.

„Čeká dvojčata?“ odvodil si Severus, zatímco se jeho mysl právě více začala soustředit na to, co se ve skutečnosti Harrymu asi skutečně stalo.

„Ne tak docela vzhledem k tomu, že se v těle vašeho snoubence začali utvářet dvě dělohy,“ opravil ho léčitel.

Severusův výraz ztvrdl. Právě se mu dostalo potvrzení jeho rodící se špatné předtuchy. Měl ten lektvar velmi dobře prostudovaný a tak obratem věděl, že něco takového se mohlo stát jedině v případě, že je daný subjekt těhotný se dvěma partnery. Sice se to žádnému člověku doposud nestalo, ale při testování na zvířatech byla tato věc dobře zmapována s tím, že žádné zvíře něco takového ani jednou nepřežilo.

Na jednu stranu se mu v Harryho nejlepším zájmu ulevilo, že něco takového léčitel nevěděl, ale obratem mu to bylo celé jedno, protože zahlédl v dálce nenápadně postávat Luciuse, který je potajmu poslouchal. Evidentně ho za Harrym doposud nepustili a nic mu ani neřekli, když s ním neměl žádný příbuzenský vztah.

Severus měl v tu ránu v ruce hůlku. Svůj příval hněvu, který sním cloumal, nikterak moc nebrzdil. „Za to můžeš ty!“ vztekle na něj zakřičel.

„Neměl jsem sebemenší tušení, že nás oba napadlo to samé,“ snažil se obhájit Lucius, ale i tak si sám z vycházkové hole vytáhl svou vlastní hůlku připravenou se případně bránit.

„Nevím, o co mezi vámi dvěma přesně jde, ale pokud se chcete pozabíjet, tak tak laskavě učiňte mimo prostory nemocnice!“rozkřičel se na ně naštvaně Brown.

Oba muži se na něj obratem podívali, zatímco jim došlo, kde se skutečně nacházejí. S velkou nechutí oba schovali zpátky své hůlky.

„Nadešel nejvyšší čas, aby se Harry dozvěděl pravdu,“ rozhodl za oba rázně Severus.

„Nejsem si jistý, že je na to právě ta nejlepší chvíle,“ rozmlouval mu to Lucius.

„Právě že je. Touto dobou mu to už samotnému stejně došlo,“ oponoval mu dál odhodlaně lektvarista.

„Tak dobře, jdeme,“ kapituloval Malfoy a v těsném závěsu za Snapeem vstoupil do nemocničního pokoje.

 

Harry zaznamenal otvírající se dveře a s napětím čekal, kdo za ním jde. „Severusi,“ vydechl, když spatřil svého snoubence. „Luciusi,“ zvolal obratem zaskočeně, když zjistil, že černovlasý muž nepřichází sám.

„Rád tě vidím, jak se cítíš?“ zajímal se obratem starostlivě Severus.

Harry mu však nebyl schopen odpovědět a jen nervózně těkal očima z jednoho na druhého. „Jak dlouho o sobě víte?“ napjatě se zeptal. To, že seoba starší muži tvářili poměrně poklidně, nešlo přehlédnout.

„Od začátku,“ přiznal mu Lucius.

Harry byl v tu ránu bezradný. Míchalo se v něm nespočet pocitů, ale on si nedokázal mezi nimi vybrat ten, který by měl za daných okolností převládnout.

Severusovi však zestručnění celé situace do pouhých dvou slov přišlo nedostatečné, a tak se to rozhodl rozvést. „Dva dny před tím plesem, jsme se s Luciusem sešli tak, jak to činíme každý páteční večer. Ten den napadlo Luciuse se vsadit o naší nejlepší láhev, komu se z nás dvou povede tě svést. Uspěli jsme oba, a tak když Lucius zjistil, že já mám o tebe už delší dobu daleko hlubší zájem, změnil sázku na to, koho si z nás dvou vybereš za partnera, ale ty sis opět mezi námi nevybral. Jak čas plynul, snažili jsme se oba za každou cenu si tě uzmout pouze pro sebe, ale ty ses tomu zarputile bránil. Vše vyvrcholilo tím, že jsi přijal mou žádost o ruku. Myslel jsem, že jsem vyhrál, ale Lucius byl odhodlaný stále bojovat a tak ze strachu, abych o tebe nakonec nepřišel, jsem ti podstrčil ten lektvar na magické těhotenství,“ po pravdě mu všechno přiznal.

„Netušil jsem, že jsem měl stejný nápad jako Severus, jinak bych ti to upravené kafe nikdy nedal. Prosím věř mi,“snažil se ospravedlnit své jednání Lucius. „Moc mě mrzí, co se ti stalo. To jsem opravdu nechtěl.“

„Ani já ne,“ přitakal Severus. „To poslední, co jsem chtěl, bylo, aby se ti stalo něco takového.“

Harry na ně dva hleděl s rostoucím vztekem, který v něm nakonec převládl a pošlapal cestou vše ostatní. „Vypadněte! Už vás ani jednoho nechci nikdy vidět!“ rozkřičel se na ně hystericky.

„Harry, prosím. Možná na začátku šlo jen o pouhou sázku, ale postupně se to stalo pro nás oba něčím daleko víc. Skutečně nám na tobě záleží,“ snažil se ho uklidnit a domluvit mu Seveverus.

„Ven!“ zaburácel opět mohutným hlasem Harry odmítaje nad tím vším jakkoliv hlouběji přemýšlet.

Ani jeden z mužů se však neměl moc k odchodu a tak Harry měl možnost zjistit, proč ho umístili na samostatný pokoj oproštěný od téměř všech věcí, které se jinak v nemocničních pokojích standardně nacházely. Díky jeho stavu nebyl schopen řádně svou magii ovládat a ta z něj, poháněná jeho vztekem, nekontrolovatelně vytryskla.

Okno silně zadrčelo, ale díky ochranám se nerozbilo.

Harrymu se díky tomu magickému vypětí zavřely obratem oči a on přišel o vědomí.

Komentáře   

0 #6 M 2017-06-23 08:24
Fakt by mě zajímalo, jak tohle dopadne 8)
Citovat
0 #5 Kilia Ice 2017-06-22 23:36
Ach... To sú ale idioti!!!! Ale.... Aj tak dúfam, že to s nimi tromi dobre dopadne :D
Citovat
0 #4 Sonka 2017-06-20 09:59
Vôbec sa nahnevanému Harrymu nečudujem, potom, čo mu tí dvaja vyviedli. Tu už skončila všetka sranda, no je smutné, že sa musí detí vzdať :( Som napätá a nedočkavá, neviem si ani len tipnúť ako sa to skončí :)
Citovat
0 #3 Bobo 2017-06-19 23:18
Konečně ukázal Potter koule.
Citovat
0 #2 Vai 2017-06-19 13:07
chudák Harry, to mu to moc nedopadlo, ale že se naštval se vůbec nedivím... přesto doufám, že se to nějak urovná :)
Citovat
0 #1 Lady Corten 2017-06-19 08:11
Děkuji za komentáře k předchozímu dílu. Kapitoly této povídky jsou už opraveny díky KM už všechny takže už si můžete přečíst celou povídku v klidu bez chyb.
Děj nám vrcholí a příště už nás čeká konec. Jak to asi celé dopadne, co myslíte?
Citovat

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Joomla templates by a4joomla