Trojúhelník - Kapitola 7

Za betu děkuji KM.

 

Kapitola 7 - Prsten

 

„Atlantida?“Harry překvapeně vydechl po té, co se přemístili. Doposud se se Severusem nevydali na žádné místo dvakrát až do dnes. Překvapení to bylo o to větší, že ani tentokrát mu Severus předem nechtěl říct, kam jedou.

„Musím se přiznat, že ač jsem tu už párkrát byl, nikdy jsem si to tu nestihl řádně prohlédnout, a tak bych byl velice rád, kdybychom to dnes napravili,“ přiznal mu po pravdě Severus.

Harryho tvář se rozzářila. „Tak pojď, ukážu ti pár míst, která musíš určitě vidět,“ zavelel a už ho po paměti táhl na místa, která ho tehdy uchvátila na tomto ostrově nejvíce. Den jim tak utekl s neskutečnou rychlostí a ani se nestihli podívat všude, kam chtěl HarrySeveruse vzít.

„Pojď, myslím, že máme nejvyšší čas, abychom stihli večeři,“ z ničeho nic zavelel Severus po té, co si zkontroloval hodiny.

„Kam půjdeme?“ zajímal se Harry trochu nešťastný, že už brzy nastane chvíle, kdy se budou muset opět vrátit domů. Vždy to tak dělali, došli si na pozdní večeři a přemístili se zpátky. Dnes se mu vracet však vůbec nechtělo, ale nedalo se nic dělat. Díky Severusovi muž navštívil a viděl mnoho míst, ale toto mu ze všech překvapivě k srdci přirostlo nejvíce.

„Uvidíš,“ odpověděl mu tajuplně lektvarista a přemístil je.

„To je ten hotel, v němž jste tu posledně bydleli,“ vydechl zaskočeně Harry. „Proč jsi mi neřekl, že tu budeme tentokráte i spát. Nic jsem si sebou nevzal,“ obratem mu zavyčítal.

„Nic nepotřebuješ, vše jsem už předem zařídil,“ uklidňoval ho mezi tím, co zamířil k recepci. Posléze měl už v ruce klíčky od apartmá, které bylo k Harrymu velkému překvapení dokonce nečekaně i přímo to samé jako minule.

„Večeři si dáme v hotelové restauraci?“ zajímal se mladší muž, jen co dorazili do apartmá.

„Dáme si ji přímo tady,“ informoval ho Severus a jen co to dořekl, na dveře jejich pokoje už někdo klepal. Otevřel a dovnitř vjela s vozejkem mladá zaměstnankyně hotelu. Podle oblečení vypadala na servírku, která jim se zářivým úsměvem popřála dobrou chuť a bez dalšího otálení rychle zmizela.

Harry se zkoumavě zahleděl na tu spoustu stříbrných poklopů rozličných velikostí, kterých byl dvoupatrový vozíček plný. Plný zvědavosti začal jeden po druhém nadzvedávat a zkoumat, co v sobě ukrývají.

„Pojď, vezmeme si ten předkrm. Na zbytek se můžeš podívat později,“ navrhl Severus v okamžiku, kdy Harry narazil náhodně na jejich první chod.

„Počkej, už mi toho moc nezbývá,“ odvětil mu mladší muž pně ponořený do svého nadšeného zkoumání. Nazvedl jedno menší víko, pod níž nalezl další dezert a pak další, které bylo vcelku malé. Před chvíli pod jedním takovým poklopem nalez malou misku s omáčkou k hlavnímu jídlu, takže ani teď neočekával nic jiného, ale šok, který se dostavil, byl neskutečný. Pod poklopem se totiž nenalézalo žádné jídlo, ale jednoduchý stříbrný prsten na malém červeném sametovém polštářku.

Severus stál v ten moment už u něj, vzal prsten opatrně do ruky, poklekl na jedno koleno u Harryho nohou a vzhlédl. „Harry Jamesi Pottere, uděláš mi tu čest a vezmeš si mě za svého manžela?“ zcela vážně se ho Severus zeptal a zahleděl se do jeho nádherně zelených očí.

Harry byl tím vším zcela konsternovaný. Ani v nejmenším něco takového neočekával. Vždyť spolu nebyli ještě ani půl roku. Dlouho však neváhal. Neschopen zatím jediného slova, lehce na souhlas přikývl hlavou a natáhl ruku, na niž mu obratem šťastný Severus s úlevou navlékl prsten.

 

„Povídej kámo, co stalo, že jsi nás sem tak narychlo vytáhl?“ zajímal se zvědavě Ron, jen co se usadili. I Hermiona vypadal značně zvědavě, ale zeptat se, na rozdíl od svého manžela, neodvážila.

Harry se obezřetně porozhlédl po hospodě, a když se ujistil, že nikdo nesleduje, vytáhl hůlku a rychle zakouzlil nad svou levou rukou, čímž se odhalil stříbrný prsten zdobící jeho prsteníček.

„Tak, který z těch dvou to je?“ trochu otráveně se zajímal Ron. Jeho nadšení bylo rázem to tam.

„Vím, že by sis přál, aby to nebyl žádný z nich,“ sklesle pronesl Harry trochu zklamaný reakcí svého nejlepšího kamaráda. Nadšení z toho,podělit se o tuto tak šťastnou novinku, bylo rázem pryč.

„Plně doufám, že s druhým jsi to už vyřešil, když už ses dostal tak daleko. Už jsou to pomalu čtyři měsíce, co jsi mi slíbil, že s tím něco uděláš,“ plísnila ho Hermiona.

„Lucius odjel na týden Dracovi na svatbu. Až se vrátí, řeknu mu to. Nerad bych něco takového vyřizoval soví poštou,“ ujistil jí odhodlaně Harry.

„Takže Snape,“ zabručel pro sebe Ron z kontextu zcela jasně vyplývající věc.

Harry se rozhodl, že se o svou dobrou náladu nenechá tak snadno připravit a zrzka zcela ignoroval. Na místo toho se sám pustil do vyprávění. „Do poslední chvíle jsem netušil, co má Severus v plánu. Opět mi neřekl, kam pojedeme, takže když jsme se objevili v Atlantidě, bylo to pro mě velké překvapení. A ani mi předem neřekl, že tam budeme spát. Jednoduše mě na místo restaurace večer zavedl do hotelu a dokonce do toho samého, v kterém jsem s ním tehdy byl. I pokoj byl stejný. A večeři nám objednal tam. No a pod jedním z mnoha poklopů, když jsem se koukal, co budeme mít, jsem našel prsten,“ ve stručnosti dovyprávěl svůj včerejší zážitek.

„Nikdy bych do něj neřekla, že dokáže být až takový romantik,“vydechla Hermiona dojatá celým tím vyprávěním.

„Já taky ne, ale občas umí skutečně překvapit. Když jsem přijal tak mi dokonce řekl, že zítra podá Minervě svou výpověď platnou na konci školního roku, abychom měli na sebe více času než jen pár chvil o víkendech.“

„Vždyť Bradavice jsou celý jeho život,“ vykřikla zaskočeně Hermiona.

„Já vím a taky jsem se mu to proto snažil vymluvit, ale byl už rozhodnutý. Prozradil mi, že na poslední mezinárodní lektvarové konferenci ho oslovila mezinárodní výzkumná lektvarová organizace a snažila se ho přesvědčit, aby k nim šel pracovat. Tehdy je sice odmítl, ale teď, když je nakontaktoval a oni ho ujistili, že jejich nabídka stále pořád platí, tak nakonec přijal,“ líčil plány svého snoubence Harry.

„Nemají své sídlo v Americe?“ zamyslela se Hermiona.

„Mají,“ obratem ji přitakal. „Ale mají mnoho poboček všemožně po světě jako třeba v Číně, Japonsku, Německu nebo Rusku. Pro oblast západní Evropy mají pobočku ve Španělsku, ale mají tam prý nějaké problémy a tak ji chtějí přesunout sem do Anglie a Severuse si vyhlédli, aby to tu po přesunu celé vedl.Vidí v něm prý obrovský nevyužitý potenciál.“

„S tím se nedá nic než souhlasit,“ odvětila Hermiona. Čím byla starší, tím skutečně měla i ona sama pocit, že Snape ve škole skutečně mrhá svým neobyčejně výjimečným darem pro lektvary.

„Jak se u Merlinamůže někdo uživit výzkumem?“ nevěřícně pronesl Ron, který se konečně zpátky začlenil do debaty.

„Jednoduše, z mezinárodních výzkumných grantů vyhlašovaných mezinárodní kouzelnickou organizací, z patentů a v menší míře i ze zakázek, které dostávají převážněod nemocnic. Severus mi říkal, že občas pro některé případy je nutné vyvinout pro léčbu zcela nové lektvary či uvařit nějaký sice již známý, ale velmi náročný, spjatý zároveň se speciálním povolením, které moc lektvarových laboratoří nemá,“ trpělivě mu Harry vysvětlil a doufal, že si to všechno, co mu Severus včera večer vykládal, zapamatoval správně.

„Myslím, že i stručnější odpověď by mi stačila. Ten muž na tebe má postupem času čím dál tím víc špatný vliv. Začínáš od něj pochytávat jisté otravné zlozvyky,“ zabručel Ron.

„Nepovídej,“ odvětil mu Harry s povytaženým obočím a rozesmátým úsměvem.

„Víš co? Radši tu tvou šťastnou novinku zapijeme,“ navrhl Ron a zašklebil se na něj a pak bez dalšího ptaní podle své vlastní volby objednal u právě procházející servírky pro ně tři rundu panáků.

Komentáře   

0 #7 KM 2017-06-11 16:21
Cituji Lady Corten:
Cituji KM:
Povídka je zajímavá,ale ty hruby jsou strašné a je jich čím dál víc. Pokus se s tím něco udělat


KM ráda bych s tím něco udělala, ale bohužel to není v mých silách. Jako dizlektik je vůbec nevidím a tak bez pomoci jiných s tím moc nesvedu. Má beta poslední měsíce nemá čas mi pomoci a na prosby o pomoc nikdo nezareagoval a jako nová beta se nepřihlásil. Ke všemu já mám teď času napsání pomálu a musím se strašně honit, abych stíhala a to tomu také moc nepřispívá. Pokud mi s opravou budeš ochotná pomocí, budu velice ráda.

Volného času také sice moc nemám, ale ráda ti s kontrolou textu pomůžu. Napiš mi na mail
Citovat
0 #6 Lady Corten 2017-06-10 09:32
Cituji KM:
Povídka je zajímavá,ale ty hruby jsou strašné a je jich čím dál víc. Pokus se s tím něco udělat


KM ráda bych s tím něco udělala, ale bohužel to není v mých silách. Jako dizlektik je vůbec nevidím a tak bez pomoci jiných s tím moc nesvedu. Má beta poslední měsíce nemá čas mi pomoci a na prosby o pomoc nikdo nezareagoval a jako nová beta se nepřihlásil. Ke všemu já mám teď času napsání pomálu a musím se strašně honit, abych stíhala a to tomu také moc nepřispívá. Pokud mi s opravou budeš ochotná pomocí, budu velice ráda.
Citovat
0 #5 KM 2017-06-10 07:21
Povídka je zajímavá,ale ty hruby jsou strašné a je jich čím dál víc. Pokus se s tím něco udělat
Citovat
0 #4 Kilia Ice 2017-06-09 15:57
Úžasná poviedka a teším sa na pokračovanie. Som zvedavá ako to urovna a snáď nebudú žiadne problémy. Nechcela by som tam vidieť žiadne hádky :) :D :D :D
Citovat
0 #3 Sonka 2017-06-09 14:39
Bože! Skoro ma porazilo, keď ho Severus požiadal o ruku! Neverím, že predbehol Luciusa :cry: Aj napriek takýmto udalostiam stále čakám a dúfam, že Lucius a Harry nejakým spôsobom skončia spolu, alebo nás možno čaká trojka? Teším sa a rozhodne sa rada nechám prekvapiť. Ďakujem za ďalšiu časť :roll:
Citovat
0 #2 Vai 2017-06-06 12:52
Jak Severus obešel Luciuse to se mu musí nechat, na chvílu vypadl a on rovnou Harryho požádá o ruku, aby se mu nezkřížili zase plány :D sice fandím Severuovi, ale jsem ráda že Lucius není ze hry... :D
jinak je mi líto, že si dáš pauzu, ale plně chápu, že máš rozepsané i jiné věci a všechen čas se nedá trávit jen psaní :/ přesto ti přeji mnoho úspěchů při dvou sestrách
Citovat
+1 #1 Lady Corten 2017-06-05 14:14
Tak a je tu další kapitolka. Děkuji za komentáře k minulému dílu. Ti, co fandíte Luciusovi nezoufejte. Lucius ještě rozhodně neřekl podlední slovo.
a malé upozornoní na závěr pro ty, co nečetli můj druhý komentář u předchozího dílu. Je v něm důležitý vzkaz čtenářum, tak prosím jukněte na něj.
Citovat

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Joomla templates by a4joomla