Trojúhelník - Kapitola 2

Za betu děkuji KM.

 

Kapitola 2 - Šachy

 

Severus se rozhodl nic neponechat náhodě. Nemínil o Pottera soupeřit v přímém boji. Nesnášel plesy a proti Luciusovi by za daných okolností jistě neměl šanci. Ne, musí to udělat jinak. Když novináři Pottera vždycky vychytali, nebyl to jiný den než sobota, což o mnohém nasvědčovalo. Pokud chtěl uspět, musel správně odhadnout, kam Potter dnes vyrazí, nehodlal-li porušit své zvyklosti. Nejdůležitější otázkou však bylo, kam půjde?

Už od rána si na mapě Británie označoval kouzelnické kluby, o nichž věděl, a také ty, kde poslední dobou novináři Pottera objevili. Pokud vskutku bude dodržovat to, že má jít o čistě kouzelnické prostředí, moc možností naštěstí už nezůstávalo, ale jedině v případě, že nebude chtít vyrazit tam, kde na něj pravděpodobně asi opět ti šťouralové čekají.

Nakonec se po dlouhém váhání rozhodl pro malý kouzelnický klub, kam také s oblibou chodili i motáci, díky motáckému majiteli, a který se jako jediný nacházel ve Walesu, což byla oblast velmi vzdálená těm, kde hrozila konfrontace s Denním věštcem.

 Nejistota z jeho volby a pokusu o odhad jakým způsobem Potter asi uvažuje, netrvala dlouho. Ani ne hodinu po té, co do malého klubu Severus dorazil, vešla dovnitř osoba, jejíž příchod vyvolal nemalý rozruch. Krom něj, barmana a dvou párů, kteří měli oči jen pro sebe, se všichni ostatní obratem nahrnuli k příchozímu. Chvíli počkal a pak se rázným krokem ke skupince čítaje téměř dvacet lidí sám vydal.

Protlačil se davem až k Potterovi a pak lehce tiším, ale o to nebezpečnějším hlasem pronesl: „Nevšiml jsem si, že by měl o někoho z vás zájem, tudíž nerozumím tomu, proč se stále tak marně snažíte. To zaprvé, a zadruhé - on je tu se mnou, takže bych byl velice vděčný, kdybyste nám dali konečně pokoj a vrátili se zpátky k té své bezduché činnosti, kterou jste doposud provozovali.“

„Všichni přítomní se na něj zaraženě podívali, ale Severus je zcela ignoroval a s úsměvem se na zaraženého Pottera podíval. „Zatančíme si?“ navrhl mu a natáhl k němu ruku.

„Rád,“ pohotově pronesl Harry a nechal se odvést k malému parketu, kde se ke svému zachránci těsně přivinul na pomalou píseň, co právě začínala hrát.

„Děkuji,“ špitl po krátké tiché pauze vděčně Harry.

„Řekl bych, že i máte za co. Nevím, co jste přesně čekal, ale po tom nedělním článku ve Věštci bylo jasné, že jinak to dnes nemůže ani dopadnout,“ upozornil ho.

„Máte sice pravdu, ale kvůli nim nemíním nikde krčit v koutě a ničit si tak život,“ upozornil ho vážně Harry. V žádném případě nehodlal kvůli novinářům měnit své zvyky a schovávat se před světem celé dny doma. „Mohu se zeptat, co tu vůbec děláte? Vás bych tu vůbec nikdy nečekal,“ zajímal se ve snaze raději změnit téma jejich hovoru.

„Řekl bych, že je to zjevné a i vám by to s vaším omezenou nebelvírskou myslí mělo dojít. Tančím a opět vám už po několikáté zachraňuji ten váš zadek,“ odvětil mu spontánně a pak mu opožděně došlo, že pokud ho chce skutečně svést, tak touto cestou to asi nepůjde, ale bylo trochu pozdě to zachraňovat.

Harry se hlasitě zasmál. „Do teď bych neřekl, že mi ty vaše jedovaté poznámky budou někdy chybět, ale teď musím přiznat, že je i nečekaně příjemné tu vaší jízlivost poslouchat,“ zkonstatoval a Severusovi se tím rázem ulevilo. Nečekal, že by Potter mohl takto zareagovat, ale když už se tak stalo, nehodlal se nikterak tedy držet zpátky.

„Nepovídejte, že už se rád nekocháte ve víru své popularity?“ s úsměvem se ho rozhodl ještě trochu podráždit.

„Moc dobře víte, že jsem ten rozruch kolem mě, neměl nikdy rád,“ upozornil ho a odtáhl se od něj, jelikož píseň, na níž tančili, právě dohrála. „Dáte si se mnou skleničku? Taková malá kompenzace, za tu vaši pomoc,“ nabídl mu s nadějí v hlase. Bylo příjemné, být jednou s někým, kdo se mu bez ustání nesnažil zavděčit a nepodlézal mu, či se nesnažil si urvat pro sebe také svou minutu slávy nebo, což k jeho velké nelibosti bylo nejčastěji, se s ním snažit vyspat jen proto, že byl tím, kdo-dvakrát-přežil.

„Jedině v případě, že se mi dostane té nejlepší ohnivé whisky, co tu mají,“ přijal Severus spokojeně.

„Nejste troškař,“ zasmál se Harry a šel k baru objednat.

 

Chvíli si spolu povídali nad pitím usazeni u jednoho malého stolku v koutě a Harry si sám pro sebe uvědomil, že konverzovat s tím netopýrem ze sklepení není tak špatné. Užíval si ty jeho jedovatosti a kousavé poznámky a postupně v jeho řeči dokonce začal si spatřovat jeho skrytý svérázný humor, který v jeho slovech doposud nebyl schopen najít a bavilo ho to, ale vychutnal by si to daleko víc, kdyby stále mnoho přítomných lidí nevraždilo Snapea pohledem na dálku.

„Překvapuje mě, že vám ty jejich pohledy vůbec nevadí,“ neudržel se Harry a pobouřeně pronesl.

„Není to nic, na co bych nebyl zvyklý,“ odvětil Severus s ledovým klidem.

„Já už toho mám za vás akorát tak dost! Co si to vůbec dovolují?!“ rozčiloval se dál Harry.

„Zatěžujete se zbytečnostmi, se kterými stejně nic neuděláte. Je evidentní, že jste se ani po tolika letech ničemu novému nepřiučil,“ pronesl lektvarista rádoby zklamaně.

„Ale ano,“ oponoval mu obratem Harry. „Nepřesuneme se ke mně? Ohnivé tam mám v baru dost a bude tam větší klid,“ navrhl s napjatým očekáváním, jak ten starší muž naproti němu zareaguje. Nebyl si jistý, zdali to tímto návrhem trochu nepřehnal a jejich setkání nemínil ještě takto předčasně ukončit, ne když se po dlouhé době tak dobře bavil.

Severus dělal, že nad tím uvažuje, i když už byl dávno rozhodnutý, že tuto nabídku přijme. Všechno šlo nějak moc hladce a to ho trochu děsilo.  „Vhledem k tomu, že tento patok považují za svou nejlepší ohnivou whisky, co tu mají, jsem nucen vaší nabídku přijmout. Doufám však, že se u vás najde skutečně něco lepšího,“ pronesl, i když ohnivá, kterou právě pomalu usrkával, nebyla ve skutečnosti vůbec špatná.

„Uvidíme,“ pronesl s úsměvem Harry, kterému bylo jasné, že pouhé přijetí jeho nabídky s povděkem, nebyl právě vůbec Snapeův styl, a tak to bylo celé takto kulantně zaobaleno.

 

Když se přemístili na Grimmauldovo náměstí a vstoupili do domu číslo 12, Severus se zdržel kousavých poznámek na téma, kde se Harry rozhodl žít. Ten dům byl hrozný, i když bylo na první pohled evidentní, že se s tím Potter snažil něco udělat. V okamžiku, kdy však postřehl, že obraz Siriusovy matky tu stále visí, už svůj jazyk za zuby neudržel.

„Udivuje mě, že jste se toho obrazu doposud nezbavil. Netvrďte mi, že jste si v těch jejích urážkách našel oblibu?“ dobíral si ho.

Harry se na něj zkroušeně podíval. „Kdyby to záleželo jen pouze na mém vkusu, už by tu dávno nevisel, ale doposud se mi však přes veškerou snahu ho nepodařilo zbavit,“ zkroušeným hlasem mu přiznal.

„Kdybyste se alespoň jednou ustoupil ze svých zásad a snížil se k tomu, abyste navštívil místní knihovnu, kterou jste podědil po svém kmotrovi, už byste se dávno této ozdoby svého domu zbavil,“ dobíral si ho Severus.

„Věřte mi, že jsem tam strávil mnoho hodin ve snaze nalézt cokoliv, co by mimohlo pomoci se tohoto a dalších věcí zbavit. Uspěl jsem u všeho krom jediného a to jsem se díval i do knih s černou magií, kterých bych se za jiných okolností ani nedotkl. Naneštěstí však i přes tento ústupek, jsem v tomto jediném bodě opakovaně selhal. Kdyby to bylo tak snadné, už dávno by tu ten otravný obraz nevisel,“ podrážděně mu Harry odvětil.

„Ustupte,“ vyzval ho Severus a vytáhl hůlku.

Harry odtáhl těžký závěs, který obraz zakrýval a pak už jen sledoval, jak lektvarista v rychlém sledu za sebou pronesl několik kouzel, které přes křik a nadávky Siriusovy matky nestačil zaznamenat. Během krátkého okamžiku bylo po všem. Jen, co bylo proneseno poslední kouzlo, plátno se vňalo a za doprovodu bolestného křiku té ženy se proměnilo v prach.

„S tím rámem si už snad dokážete poradit,“ pronesl k němu s povytaženým obočím Severus.

Harry se zahleděl s obdivem na prázdný rám visící na zdi. „Rozhodně,“ ujistil ho a vydal se s ním do obývacího pokoje, kde rovnou přešel k barové skříňce a oběma nalil. Když se se sklenkami v ruce otočil zpátky ke staršímu muži, zjistil, že překvapeně hledí na šachový stolek postavený u stěny kousek od nich.

„Vypadá to, že mě asi nikdy nepřestanete překvapovat. Vy a šachy?“ podivil se.

„Rona za ty roky doposud nepřestalo bavit v nich nade mnou vyhrávat,“ přiznal mu.

„Jestli chcete, ukážu vám pár tahů, kterými svou hru můžete trochu vylepšit,“ nabídl mu Severus.

Harry zaváhal, ale s vidinou toho, že by Rona mohl pro jednou zaskočit a vyhrát nad ním, byla lákavá myšlenka a tak nabízenou možnost přeci jen nakonec přijal.

 

„Vás se snažit cokoliv naučit je zcela marné a pouhou ztrátou času,“ rozčiloval se po čase Severus s pocitem, že právě opět díky Potterovi promrhal více jak hodinu svého života nad něčím, co už od počátku zavánělo jasným neúspěchem. Sám se sobě podivoval, že to vydržel tak dlouho.

„To není pravda, marný jsem pouze v šachách a nitrobráně,“ oponoval mu obratem Harry.

„A v lektvarech,“ dodal Severus důrazně.

„Když mě neznervózňujete a Malfoy mi bez ustání něco nehází do kotlíku, tak mi poměrně jdou,“ upozornil ho Harry.

„Říkal jsem si vždycky, jak se právě vám vůbec mohlo podařit získat z tohoto předmětu OVCE,“ utrousil.

„Nemůžu za to, že se mě snažíte povětšinou naučit to, v čem zrovna dvakrát nevynikám,“ s úsměvem ho Harry upozornil. „Třeba, když jste mě učil v šestém ročníku Obranu, ztráta času to určitě nebyla. Když jsem se na to podíval časem s odstupem, tak sice Remus byl výborný a zábavný učitel, ale díky vám jsem se toho naučil mnohem více. Byl jste nejlepší učitel tohoto předmětu, co jsem na škole měl,“ zavzpomínal.

„To, co říkáte je sice hezké, ale nezapomínejte, že to také hodně ovlivnily osnovy,“ podotkl věcně starší muž.

„Vám zalichotit není zrovna dvakrát jednoduché,“ rádoby zarmouceně zkonstatoval bystrozor.

„Nepovídejte,“ pousmál se Severus, postavil se a udělal krok k němu.

Harry se též zvedl ze židle a tak se rázem ocitli těsně vedle sebe. „Dávno mi došlo, že jsi v tom klubu nebyl jen tak. V tvém případě totiž nejde věřit nikdy jen tak na náhody. Obdivuji, jak si dokázal odhadnout, kam půjdu, když já sám jsem to do poslední chvíle netušil. Musím přiznat, že jsi mě překvapil. Nechtělo se mi zpočátku věřit důvodu, proč máš tak z ničeho nic nečekaný zájem se semnou bavit,“ vážně pronesl a zahleděl se mu do očí.

„A jak jste se rozhodl se svým zjištěním naložit?“ zajímal se trochu zaskočený tím, kolik toho Potteroviuž dávno nečekaně došlo, aniž by to sám stačil postřehnout. Netušil, čím se tak prozradil, nic tomu od počátku nenasvědčovalo a tak s napětím očekával, jak mladý muž dál zareaguje.

„Rozhodl jsem se vaší touze se nijak nebránit,“ pronesl s klidem Harry a jako první překonal tu malou vzdálenost, co je dělila, a opatrně ho políbil. Vždycky se mu líbili spíše starší muži. To, že měl o něj Severus v tomto směru zájem, bylo sice nečekané překvapení, nicméně se tomu nemínil nijak bránit. Bylo příjemné vědět, že pro jednou stráví noc s někým, komu nejde pouze jen o jeho slávu a může se s ním i bavit o něčem jiném než o famfrpálu, který měl sice sám rád, ale jako jediné dlouhodobé téma hovorů, ho už nudilo, či bez ustání vyprávět nejrůznější historky z práce a pozorovat jen, jak zájem dotyčného je pouze jen hraný.

Severus nezaváhal ani vteřinu. Obratem převzal iniciativu nad rty, po nichž už tak dlouho tiše toužil.

Polibek se prohluboval a stával se čím dál tím žádostivější.

Harry plně ponořený do této činnosti ani řádně nepostřehl chvíli, kdy ho Severus vysadil na stolek a odčaroval mu kalhoty. Dlouhé obratné prsty, které ho v zápětí začaly připravovat na vpád, však nešlo ignorovat. Tiše sténal do jeho rtů a plně si vychutnával péči, které se mu dostávalo.

„Jestli si mě ihned nevezmeš, udělám se tu předčasně jako nějaký puberťák,“ pracně mezi vzdychy ze sebe Harry vysoukal po chvíli.

Severus se škodolibě pousmál a opět ho prsty podráždil na prostatě. Harryhlasitě zasténal neschopen nijak zabránit svému vyvrcholení. Nežli však k němu však stačilo dojít, Severus pevně zmáčkl jeho penis u kořene a vše tím na poslední chvíli zastavil.

„Bastarde,“ zabručel Harry mezi tím, co se nažil rozdýchat nastalý šok.

Severus na to nic neřekl a konečně se celý roztoužený začal do něj zasouvat. „Vpořádku?“ ujistil se a po té, co se mu dostalo kladné odpovědi, začal přirážet. Po chvíli i přidal ve stejném tempu ruku na Harryho opomíjeném penisu. Zpátky se mu za to dostalo hlasitějších a rychlejších stenů. Neodolal a opět se zmocnil jeho rtů. O malý okamžik později toho bylo na Harryho moc a dosáhl orgasmu, čímž na vrchol dostal obratem i Severuse.

 

„Zajímavý šachový tah,“ žertovně pronesl Harry, když se zpátky upravili a každý se chopil své sklenky, aby ji konečně dopil. Byl malý zázrak, že se nerozlily a neskončily na zemi jako naprostá většina šachových figurek.

„Doporučuji, vám Pottere, tento tah Weasleymu raději neukazovat. Sice byste ho tím zajisté zaskočil a pravděpodobně vyhrál tak šachovou partii, ale obávám se, že by to nebylo bez následků a vy byste tím svého přítele dostal ke Svatému Mungovi do oddělení choromyslných. A vzhledem k tomu, že jeho ženě něco dlužím, byl bych velice nerad, kdybych ho pakmusel dávat dopořádku,“ výhružným hlasem, ale s úsměvem, pronesl Severus.

Harry se hlasitě rozesmál. „Jedině v případě, že mi za týden dáš další hodinu v šachách.“

„Vzhledem k tomu, že se ukázalo, že existují i věci, ve kterých rozhodně nepatříte mezi ztracené případy, jsem připraven to časem zvážit,“ pronesl Severus s potutelným úsměvem.

„Jsme tedy domluvení,“ rozzářil se Harry a ukradl si jeden krátký polibek.

Komentáře   

0 #10 Lady Corten 2017-07-27 08:59
Cituji Abby:
Nechces to obetovat a reuplodnout? Hned v prvnim odstavci vychytat misto nachytat, o mnohem nasvedcovalo atd... Hrozne to kazi ten celkovy pozitek z jinak dobre vymyslene povidky.


Ahoj, pokud máš tedy zájem, tak proti druhému beareadu nic nemám. Nějaké hrubky a překlepy tam jistě zbyly. Napiš mi na e-mail nebo mi tu nech svůj a já ti to pošlu. Jen tě musím upozornit, že můj styl psaní je jiný. Tvořím jinak věty,jak je přirozené mě. Kdysi když mě dělala druhou betu Claire, tak s tím měla také problém, ale pochopila, že bez toho bych to pak nebyla já a opravovala tedy jen to nejzávažnější.
Citovat
0 #9 Abby 2017-07-26 20:18
Nechces to obetovat a reuplodnout? Hned v prvnim odstavci vychytat misto nachytat, o mnohem nasvedcovalo atd... Hrozne to kazi ten celkovy pozitek z jinak dobre vymyslene povidky.
Citovat
0 #8 Sonka 2017-04-08 20:06
Celkom súhlasím s #7Bobo, bolo to celé také urýchlené a čudné :-? Po tomto diely som rozhodne tím Lucius! Teším sa na ďalšiu kapitolku :-)
Citovat
0 #7 Bobo 2017-04-08 09:10
Popravdě na mě moc bystře Potter nezapůsobil. Možná až ke konci, jak to Snapeovi vše prásknul. Ale na začátku se choval jako blbec a s tím obrazem mě velice zklamal, i po přečtení knihovny Blacků stále na nic nepřišel ??? Ale možná mu křivdím, nemohlo to být tak jednoduché, když na to nepřišel ani Sirius, Remus, Hermiona či dokonce Brumbál, pokud se tedy o to snažil. To jejich dostaveníčko bylo nějaké divné, rozdají si to na stole, oblečou se a vrátí se ke skleničce. Na mě to tedy nějak nezapůsobilo.
Já držím palce tedy Luciusovi a doufám, že to nebude mít takové lehké jak Snape a že bude muset vynaložit hodně úsilí a snahy, aby Pottera dostal. Jenom je pro mě záhadou, jak tato povídka skončí.
Citovat
0 #6 Vai 2017-04-06 22:18
No tak nevím, ale takovou šachovou kličku jsem ještě nezažila, přesto věřím v šok každého.... i když ne vždy v negativním smyslu šok :D
Citovat
0 #5 weras 2017-04-04 09:00
Podle situace Severus vyhrál sázku. Svedl Harryho.Ovšem nevíme,jak moc se snažil Lucius a jak daleko se dostal on. Teď by mě ale zajímalo,jestli zůstane u té jedné chvilky,nebo se z toho vyvine vztah.A také jaká bude reakce Harryho,až se dozví,že šlo o sázku. Takže se moc těším na pokračování!
Citovat
0 #4 Lady Corten 2017-04-03 18:26
Cituji VayTra:
Povídka se mi moc líbí :D jak často plánuješ vydávat kapitoly?


Vydání dalšího dílu a interval mezi nimi je uveden na úvodní stránce. V plánu je jeden díl za dva týdny. Pokud budu stíhat tak i někdy už po týdnu.
Citovat
0 #3 VayTra 2017-04-03 18:02
Povídka se mi moc líbí :D jak často plánuješ vydávat kapitoly?
Citovat
0 #2 Abequa 2017-04-03 09:08
No tak tohle byla pecka :-D Vůbec by mě nenapadlo, že hnedka skončí na stole :-D Moc se mi líbí jak Harry prokoukl Severuse otázkou je co Lucius? :-D
Citovat
0 #1 Lady Corten 2017-04-03 08:49
Děkuji za komentáře k prvnímu dílu. Původně neměl být Harry tak bystrý, ale nakonec jsem z něj ňoumu nedokázala udělat, i když mi to zkomplikovalo trochu další děj. A příště nás čeká Lucius.
Jinak jsem byla moc zklamaná, že minulý týden jsem nedostala ani jeden komentář k originální povídce. Nečekala jsem sice moc velký ohlas, ale i tak mě to moc mrzí, když vidím, že se pár čtenářů našlo.
Citovat

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Joomla templates by a4joomla