Tajemství časů - Prolog

Prolog

 

Za okny už byla dávno tma. Noc byla nezvykle tichá, ale to nebylo nic nečekaného. Dříve by to přinejmenším vyvolávalo obavy, nicméně teď se to spíše dalo považovat za přetrvávající smutek za padlé, kterých bylo před třemi měsíci v širokém dalekém okolí více než dosti, ať už na jedné nebo na druhé straně.

Jediné, co bylo místností možné slyšet, bylo tiché praskání dřeva v hořícím krbu.

Obraz Buclaté dámy se konečně s lehkým zaskřípáním otevřel. Hermiona odložila knihu, nad kterou už samou únavou pomalu začínala pospávat, a vykouzlila Tempus. Bylo už dávno po půlnoci.

Do nebelvírské věže proklouzla postava.

„Harry, kdes byl zas tak dlouho?!“ vyplísnila ho a postavila se.

„Nejsi moje matka a já už ke všemu dávno nejsem malé dítě, abys mě musela hlídat. Kde, kdy a co dělám je jen a pouze moje věc,“ utrhl se na ni zpátky pobouřeně a s ignorujícím pohledem si to zamířil přímo ke schodišti vědoucímu k chlapeckým ložnicím. Jeho cesta byla však náhle zastavena rukou, která ho pevně stiskla za paži, když Hermionu míjel.

„Zase si tam byl, že jo?“ typovala a tušila, že se nemýlí. Její hlas byl prosycený neskrývanými obavami.

Nemínil jí odpovídat a tak, aby se vyhnul jejím starostlivým očím, hleděl stále kupředu ve směru své cesty a prudkým pohybem se jí vytrhl. Tím však k jeho velké smůle ničeho nedosáhl. Hermiona se nehodlala nechat jen tak odbýt. Dříve než opět stačil vykročit, spočinula mu její ruka na rameni a ona mu částečně zastoupila cestu svým tělem.

„Už jsme ji několikrát obrátili vzhůru nohama. Nic tam není. Je vysoce nepravděpodobné, že bychom něco přehlédli. Vím, že by ses mu rád za všechno omluvil a poděkoval mu za vše, co pro tebe za ty roky udělal, ale to jednoduše nejde. Některé věci prostě nemůžeme vrátit zpátky, i když sami moc chceme. To sám dobře víš. Přiznej si to konečně. Zranění na krku, množství ztracené krve i Naginin jed - to vše by pro něj bylo smrtelné i samo o sobě. Prosím, přestaň už sám sebe tahle trápit. Přijmi to a jdi dál,“ zkoušela mu jemně promluvit do duše. Nerozuměla tomu, proč u všech ostatních lidí jejich smrt i přes neskonalou, neskrývanou bolest přijal, ale právě u této to pro ni z neznámého důvodu nedokázal. Bolelo jí u srdce, že mu to samé ale jinými slovy musela říci už poněkolikáté. Samotnou jí totiž také zajímal přesný osud Snapeova těla, ale neexistoval žádný způsob, jak se dopátrat pravdy. Chvíli jí to také trápilo. Ten muž byl skutečným hrdinou, ale na místo díků se mu za života dostávalo jedině urážek a spousta bolesti. Ale přenesla se přes to a šla dál.

„Kdyby tomu tak skutečně bylo, v ředitelně by už dávno visel jeho obraz,“ obratem se vytasil s námitkou.

„To není nezbytně nutné. Nepřítomnost jeho obrazu v ředitelně nemůžeš brát jednoduše tak, že není mrtvý. Jeho nástup na ředitelské místo neproběhl zrovna tím správným, tradičním způsobem, jak by měl. Bradavická magie ho vůbec nemusela jako ředitele uznat. Co mi víme? Ke všemu je magie hradu stále narušená. Až se spraví, je možné, že se tam se zpožděním objeví.

Harry, byli jsme tam, zemřel nám přímo před očima. To, že jeho tělo v Chroptící chýši nebylo, když jsme se tam po bitvě vrátili, neznamená nic. S největší pravděpodobností ho jen někdo vzal a hodil do masového hrobu k ostatním,“ hořkým hlasem připomněla nepěknou skutečnost, jakým způsobem bylo naloženo s těly mrtvých smrtijedů a dalších, ke kterým se po Voldemortově smrti raději nikdo nehlásil, anebo v horším případě nezbyl nikdo z příbuzných či přátel, aby je oplakal a pohřbil.

„Byl to pravý Zmijozel. Celé roky Voldemorta i nás úspěšně klamal. Byl to muž přetvářky a mistr lektvarů. Třeba…“ nedopověděl. Sám pocítil, jak dětinsky musel teď právě znít. Došlo mu, že se především s neutuchající vehementností snaží přesvědčit sám sebe o něčem, o čem sám dobře věděl, že to není možné. Hermiona měla pravdu, ale přijmout ji sám nedokázal. Minimálně prozatím.

„Snaž se jít dál. Mně osobně pomohlo si zaměstnat hlavu knihami, abych na to všechno nemusela pořád myslet. Zkus to, třeba ti to taky pomůže,“ poradila mu, ač sama dobře věděla, jaký vztah Harry ke knihám chová. „Třeba já se snažím zjistit, proč stále nejdou správně obnovit bradavické ochrany a samotná vnitřní magie hradu, ač k tomu už neexistuje žádný zjevný důvod. Když mi pomůžeš, možná se nám společně podaří, aby se v ředitelně objevil i jeho obraz,“ dodala ve snaze ho zaujmout. Doufala, že by tento problém mohl na určitý čas zaměstnat jeho pozornost natolik, aby opustil od těch osamělých, nebezpečných nočních toulek mimo bezpečí bradavických hradních zdí.

„Popřemýšlím o tom,“ přislíbil. „Dobrou noc, Mio,“ rozloučil se měkce a dívčina ruka na to konečně zmizela z jeho těla a uvolnila se mu cesta.

„Dobrou Harry,“ oplatila mu a sama zmizela v dívčích ložnicích. Na rozdíl od černovláska však usnula hned, co ulehla do postele. Ten ještě dlouhou dobu hleděl na nebesa své postele, než rezignoval a opěv vypil lektvar pro spánek beze snů. I když bylo dávno po všem, některé noční můry ho stále nemínily opustit a přidalo se k nim ke všemu i několik dalších. Občas z toho všeho byl už tak zoufalý, že i chvílemi uvažoval nad tím, že by se i části nebo dokonce všech těch nepěkných vzpomínek vzdal, kdyby mu někdo zaručil, že mu to pomůže a jednou se v životě konečně pořádně klidně a dlouho vyspí.

Komentáře   

0 #12 Lady Corten 2015-01-19 08:54
Cituji Májina:
Zajímavý Prolog. Teď už to vypadá, že začínáme každá z jiného soudku :D Držím palečky, Harry, určitě ho najdeš. Snad to bude dřív, než v mém drabblíku z 1. 12. :D


Ty palečky budeš držet dlouho. :-) Tedy svím způsobem. uvidíš.
Citovat
0 #11 Lady Corten 2015-01-19 08:52
Cituji Achája:
Vypadá to lákavě, těším se na další pátrání po Severusovi:-)


Pátrání si v první kapitole užiješ více než dost. Děkuji za konetík.
Citovat
0 #10 Lady Corten 2015-01-19 08:52
Cituji SORA 77:
Další úžasné Snarry... Už první část mě moc zaujala, vypadá to velmi originálně. Moc se těším na pokračování. Díky!


Oginální to vskutku bude. snad né až moc a neodradí.
Citovat
0 #9 Lady Corten 2015-01-19 08:51
Cituji ranchan:
Popis povídky mne velice zaujal a jsem velice zvědavá jak se příběh bude vyvíjet. Začátek je slibnej, Harry tvrdohlavě věří, že Severus je na živu, kam se však poděl? Moc se těším na další část. Děkuji


Kam se Severus poděl ukáže čas. :-)
Snad tě pokračování zaujme stejně jako začátek.
Citovat
0 #8 Lady Corten 2015-01-19 08:49
Cituji Abequa:
Nooo... Tak zacatek me vice nez zaujal... Vystava v nem spousta otazek, kampak se nam Sevik asi podel? Ja verim, ze se brzy objevi! Moc se tesim na dalsi dilek a preji uspesny zbytek tehotenstvi a hlavne stastny porod!


Děkuji, těhotenství je zatím vpořádku, jen z porodu mám trochu strach.
A teď k Severusovi - bude a jistě si ho užijetel, ale nebude to hned. Nejprvě se toho ještě musí hodně stát, než se začne řešit záhada okolo něj.
Citovat
0 #7 Májina 2014-12-02 19:57
Zajímavý Prolog. Teď už to vypadá, že začínáme každá z jiného soudku :D Držím palečky, Harry, určitě ho najdeš. Snad to bude dřív, než v mém drabblíku z 1. 12. :D
Citovat
+1 #6 Achája 2014-12-02 15:07
Vypadá to lákavě, těším se na další pátrání po Severusovi:-)
Citovat
0 #5 SORA 77 2014-12-01 23:57
Další úžasné Snarry... Už první část mě moc zaujala, vypadá to velmi originálně. Moc se těším na pokračování. Díky!
Citovat
0 #4 ranchan 2014-12-01 22:57
Popis povídky mne velice zaujal a jsem velice zvědavá jak se příběh bude vyvíjet. Začátek je slibnej, Harry tvrdohlavě věří, že Severus je na živu, kam se však poděl? Moc se těším na další část. Děkuji
Citovat
+2 #3 Abequa 2014-12-01 15:17
Nooo... Tak zacatek me vice nez zaujal... Vystava v nem spousta otazek, kampak se nam Sevik asi podel? Ja verim, ze se brzy objevi! Moc se tesim na dalsi dilek a preji uspesny zbytek tehotenstvi a hlavne stastny porod!
Citovat

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Joomla templates by a4joomla