Osudová touha - Kapitola 3

Za betu děkuji KM.

 

Kapitola 3 - A jak teď dál?

 

Severus se probral až na ošetřovně a první, co spatřil, byl nasupený pohled Poppy, což rozhodně nevěstilo noc dobrého.

„Severusi Snape,“ obratem na něj spustila naštvaným hlasem, jen co zaznamenala, že se muž na lůžku probral. „Můžeš mi laskavě vysvětlit, proč jsi něco takového přede mnou zatajil a vůbec jsi sem nepřišel ani na jedinou kontrolu? Uvědomuješ si vůbec, jak je magické těhotenství nebezpečné a jak jím riskuješ? A nesnaž se mi tvrdit, že jsi o tom nevěděl!“ dle ní se vcelku oprávněně zlobila.

„Nepovažoval jsem to za nutné,“ pokusil se bránit Severus.

„Skutečně?“ zajímala se Poppy. „Evidentně jsi ani nepovažoval za nutné si o magickém těhotenství něco zjistit, protože jinak bys už věděl, že kouzlit při něm je zakázáno. Magické těhotenství využívá veškeré tvé magie a sebeobyčejnější kouzlo může tak v tvém těle způsobit takovou nerovnováhu, že to může stát život toho dítěte nebo dokonce vás obou,“ poučila ho rozlíceně. Nikdy by neřekla, že Severus udělá něco tak nezodpovědného jako toto. A když už do toho musel jít, nechápala, proč si o tom nic předem nezjistil. Vůbec to k němu nesedělo, a o to víc se tedy na něj zlobila. Proč za ní alespoň nepřišel pro radu? Nikomu by o tom neřekla, toho si musel být Severus už dávno moc dobře vědom. Vždyť byla pod léčitelskou přísahou a jediné výjimky, které ji opravňovaly jí porušit se vztahovaly pouze na nezletilé kouzelníky, a to on už velmi dlouhou dobu nebyl.

Severus na to nečekaně neměl co říct. Poppy měla pravdu. Kde nechal rozum? Jeho touha popřít přede všemi a hlavně sám před sebou zřejmé, vzala právě za své. Vždyť ohrozil život svého nenarozeného dítěte, u Merlina! Něco takového už se nesmí nikdy opakovat. Ve skutečnosti se to nikdy nemělo stát, zpytoval své svědomí s náhlým uvědoměním, jak mu na tom drobečkovi ve skutečnosti záleží.

„Co bude dál?“ upřímně se zajímal.

„Moc se mi to nelíbí, ale vzhledem k tomu, že s takovýmto typem těhotenství nemám sebemenší zkušenost, měl by tě vidět nějaký odborník, a to co nejdřív,“ doporučila mu.

„Dobře, zítra zajdu ke Svatému Mungovi,“ rezignovaným hlasem jí přislíbil.

„Ještě dneska, rozumíš?!“ vyjela na něj léčitelka. „Trochu si ještě odpočiň, a až se budeš cítit lépe, rovnou se tam přemístíš za použití mého krbu,“ přikázala už trochu mírnějším hlasem.

Severus neochotně přitakal. Cítil, že kdyby se z toho snažil jakkoliv vyvléknout, stejně by tam skončil, jen s tím rozdílem, že by se tam nedostal dobrovolně, ale klidně i násilím. Poppy, když si něco umínila, byla schopná čehokoliv. A tak o dvě hodiny později řádně odpočatý se přemístil krbem k Mungovi.

Gynekologické a porodní oddělení mělo čekárnu k Severusově velké smůle plnou žen. Jen co do místnosti vstoupil, zaznamenal téměř od všech nechápavý nebo vysmátý úsměv směřující na jeho osobu, obzvláště když obratem zaujal jednu z posledních volných židlí v čekárně. Musel se držet, aby v ruce nezmačkal srolovaný pergamen obsahující Poppyiny výsledky vyšetření, které mu provedla.

Původně tichou místností se začal ozývat ševelící šepot žen, které obratem začali spekulovat, co tu asi on může pohledávat. K Severusově nemalé nelibosti, aby toho nebylo dost, ho ke všemu některé z přítomných poznaly a tak tichou poštou zakrátko už věděly všechny, kdo přesně tu s nimi sedí.

Čas se táhl a dával tak možnost vytvořit nejrůznější spekulace o tom, proč tu je. Žádná se však nijak nepřibližovala skutečnosti a nejedna dle Severuse už i hraničila s čistým šílenstvím, protože nic jiného než chorý mozek jeho názoru nemohl vymyslet něco tak praštěného, jako některé z těch těhotných žen, co tu byli. A aby toho pro něj nebylo málo, celou dobu si myslely, jak jsou nenápadné, a že je neslyší.

Slovo utrpení ani zdaleka nevystihovalo to, jak se Severus v čekárně po celou dobu, než přišel na řadu, cítil.

Po zdvořilostním uvítání s doktorem po vstupu do ordinace, mu lékouzelník naznačil, aby se usadil.

Severus tak nestačil pořádně ani učinit a už muž na něj mluvil.

„Upřímně netuším, pane Snape, co vás za mnou přesně přivedlo, ale ať máte jakékoliv potíže s vašimi pohlavními orgány, tak vás ale musím předem upozornit, že veškeré nemoci a magické nehody týkající se těchto oblastí, jsou u mužů léčeny na oddělení urologie,“ vážně ho upozornil lékouzelník a lehce poukázal směrem ke dveřím ve snaze ho zdvořile vypoklonkovat ze své ordinace.

„Věřte mi, že jsem si naprosto vědom toho, kde se nacházím. A vyprošuji si, abyste se propříště vyvaroval takovýchto milných předčasných názorů. Takovéto chování k vaší pozici mi přijde jako zcela neprofesionální. Kdybych mohl, ihned bych odtud odešel a našel si někoho jiného s řádným vychováním ke svým pacientům, nicméně tuto možnost vzhledem ke svému specifickému stavu a vašim zkušenostem nemám, a tak ač se vám to možná nelíbí, budeme muset následující měsíce společně nějak přetrpět,“ naštvaně se do něj pustil Severus a hodil před něj na stůl Poppyinu zprávu s doporučením. Ten muž mu byl nepříjemný už od prvního pohledu.

Muž mu pobouřený pohled opětoval, ale raději se rozhodl pomlčet do doby, dokud si nepřečte předložený pergamen. Jak jeho oči putovaly po řádcích, jeho výraz v obličeji se diametrálně změnil na rozjařený, plný radosti a štěstí.

„Omlouvám se vám, pane Snape. Jste tu skutečně správně. Věřte mi, že mě moc mrzí má první mylná reakce. Nečekal jsem, že v tak krátké době, co existuje nová verze lektvaru magického těhotenství, se tu setkám s mužem, který tento lektvar jako první v Británii úspěšně použil. Zatím totiž nám ve své péči pouze dvě ženy, které se k tomuto kroku v Británii uchýlily a uspěli,“ přiznal mu.

Ano, toho si byl Severus moc dobře vědom a právě proto přišel právě za ním. Kdo byla ta jedna žena, neměl upřímně sebemenší tušení, ale o té druhé moc dobře věděl. Nebyl to totiž nikdo jiný než samotná Narcisa Malfoyová, která svůj úspěch měla potřebu obratem před necelým měsícem vyventilovat za pomoci Denního věštce do celého světa. Oficiálně byl otcem Lucius, který právě teď však hnil na dlouhou dobu v Azkabanu. Dle novin, si Narcisa u ministerstva vyprosila speciální návštěvu, právě za účelem otěhotnět, ale o tom Severus značně pochyboval. Nicméně ať už tím šťastlivcem byl skutečně Lucius nebo někdo jiný, výsledek byl pořád stejný. Malfoyovi vždy preferovali variantu jednoho potomka. Narcisa však zbožňovala děti a na začátku jich chtěla víc než jedno, i kdyby tím měla porušit tradice rodu, do kterého se přivdala. Naneštěstí k její smůle a Luciusově radosti však měla při porodu Draca komplikace a lékouzelnící jí pak oznámili, že další děti už nikdy nebude schopná donosit a přes veškeré její snahy tomu tak i skutečně bylo. Právě proto, byla na svého jediného syna tak upnutá. Teď s novým lektvarem dostala novou šanci a bez váhání ji využila. Severus věřil, že touto dobou právě Lucius ve své cele zuří, jelikož zajisté o jejím činu neměl předem sebemenší tušení.

„Upozorňuji vás předem, že tu nemíním za žádných okolností dělat paní Malfoyové následující měsíce společnost,“ varoval ho rázně Severus. Děsil se představy, že by tu byl tak dlouho zavřený a ještě ke všemu poblíž té ženy.

„Toho se zatím asi nemusíte obávat. Podle těchto výsledků je zatím váš stav poměrně uspokojivý, a pokud se vyvarujete kouzlení, nebude prozatím ani rizikový. Mám však obavy, že ke konci těhotenství se i přes váš odpor nevyhnete pobytu tady,“ předem ho upozornil lékouzelník.

Severuse ta slova moc neuklidnila, i když na jednu stranu bylo potěšující, že zatím nenese takové riziko jako Narcisa, u níž se ničemu toho nedivil. Kdyby nebyli zhruba stejně staří, řekl by, že i ztratila rozum, otěhotnět v takovém věku. Sice díky magii kouzelníci žijí na rozdíl od mudlů déle a jejich tělo nechátrá tak rychle, a tak si i mohou dovolit na rozdíl od nich být těhotní i v trochu pokročilejším věku a ani tím neriskovat zdraví své i dítěte, ale i tak.

„Ač je ta zpráva, co jste mi přinesl, podrobná a velmi pečlivě provedená, i tak si vás musím sám vyšetřit. Běžte si prosím odložit támhle do kabinky a pak se vraťte,“ vyzval ho lékouzelník.

Severus, který už pomalu doufal, že na další vyšetření možná už nakonec třeba ani nedojde, neochotně splnil to, co se po něm žádalo, a vydal se za plentu umístěnou v rohu místnosti.

 

Následující den ráno se cítil Severus poměrně dobře, a tak s nutkavou potřebou získat zpátky trochu všednosti se vydal na snídani do Velké síně. Usrkával čaj předstíraje, že je to káva, a snažil se něco i sníst. A vcelku se mu to dařilo až tedy do okamžiku, kdy přilétly sovy s dnešním vydáním Denního Věštce. V tu ránu se začalo ozývat šokované vypísknutí, lapání po dechu a spousta zaníceného hovoru a nejen to. Oči všech přítomných při tom všem byly po celou dobu stočeny Severusovým směrem.

Něco takového nešlo přehlédnout. Severus podrážděn tím, že neví, co se děje, vytrhl noviny Minervě, které k jeho nemalé hrůze asi přišla o hlas a jen na něj strnule hleděla. Ani se moc nebránila tomu, že o dnešní výtisk byla vcelku nečekaně připravena svým podřízeným.

Jen co spatřil Severus první stránku, polil ho děs. Přední strana novin se zabývala jediným, a to jím a jeho magickým těhotenstvím. Noviny nic po rychlém zhlédnutí nevynechaly, a to i včetně přesného den, kdy otěhotněl. A toto datum řekl jen jediné osobě, a to léčiteli, který ho včera vyšetřoval.

Zlost, bylo slabé slovo na to, co právě pociťoval. Ten muž se mu od počátku nelíbil. Měl svým instinktům lépe důvěřovat a zmizet odtamtud. Vždyť tomu léčiteli ani nesešlo na léčitelské přísaze mlčenlivosti. Jediné štěstí toho muže bylo, že nemohl kouzlit, jelikož jinak by zajistil, aby trpce litoval, že se kdy narodil. Za daných okolností to však k jeho nelibosti bude muset nechat na bystrozorech, aby to za něj vyřídili. A jemu nezbude k tomu, aby toho nebylo málo, jen tiše doufat, že si tento případ nevezme na starost ten jeden určitý bystrozor, u nějž teď hrozilo, že mu dojdou věci, které mu nikdy původně nehodlal sdělovat. Pokud si přesně pamatuje den jejich večerního střetnutí, je v koncích. To už snad rovnou mohl do světa vytroubit jeho jméno.

Nad tím vším však Severus raději ani nechtěl zatím přemýšlet. Nejdřív si to zprostředkovaně vyřídí s tím léčitelem a pak může začít děsit toho, zdali Potterovi všechno dojde.

„Minervo, vzhledem k okolnostem, jsem tě nucen požádat, jestli bys mě na dnešní dopoledne neomluvila z vyučování,“ zdvořile požádal svou nadřízenou, která se mezi tím už stačila ze samého překvapení konečně vzpamatovat.

„S tím si nedělej starost, Severusi. Po tom včerejšku jsem ani nepočítala s tím, že bys už dnes učil a zajistila na rychlo záskok, ale vzhledem k jistým okolnostem, bude mít asi dlouhodobější charakter, než jsem sama zamýšlela,“ oznámila mu ředitelka.

„Mám v plánu tento rok odučit sám. Náhrada tudíž bude nutná jen na dnešní dopoledne,“ brzdil jí lektvarista.

„V novinách se píše, že kouzlení při magickém těhotenství ohrožuje život,“ upozornila ho na jednu takovou malou, podstatnou věc. „A bez ochranných a bezpečnostních kouzel tento předmět vyučovat nelze.“

„Zbývá už jen pět týdnů do konce školního roku. Nějak to zvládnu,“ snažil se ji Severus přesvědčit.

„V žádném případě nepřipustím, abys takto riskoval život svůj i toho dítěte,“ ohradila se rozhodně Minerva.

Z jejího pevného výrazu tváře Severus vycítil, že tudy k jeho velké nelibosti cesta nevede. „Budiž, co to udělat takto? Na zbytek roku mi zajistíš asistenta. Já ho zaučím a on to pak od příštího školního roku po mě převezme,“ navrhl jí kompromisní řešení, s kterým byl schopen se jakžtakž sám srovnat.

Minerva se na chvíli zamyslela. „Dobře, takto by to také šlo. Ať je tedy po tvém, ale jestli uslyším, že si provedl byť i jen jediné kouzlo, tak tady končíš, rozumíš? Věř mi, že mě samotné toto není milé, ale je to v tvém vlastním zájmu, a to i včetně toho dítěte,“ snažila se na závěr svá slova trochu zmírnit. Nelíbilo se jí, že mu musí vyhrožovat, ale neměla na vybranou, na to ho až moc dobře znala.

„Jsme tedy dohodnuti,“ přijal s nelibostí Severus, který si byl moc dobře vědom toho, že stejně nemá sám moc na vybranou. „A teď mě prosím omluv, musím si jít něco vyřídit,“ rozloučil se s ní a vyrazil k nejbližšímu krbu, který ho mohl přemístit přímo na ministerstvo.

 

 

 

Komentáře   

0 #9 sisi 2017-02-13 10:05
:oops: To si asi musí najmout právního zástupce, aby jednal v jeho zájmu i zájmu dítěte. Pokud k tomu přidá dva až tři vydřiduchy, může se těšit na tučnou finanční částku, kterou převede ve prospěch dítěte, lékouzelníka nechá hnít v Azkabanu, Potter přiletí jako neřízená střela do Bradavic a bude se též domáhat rodičovských práv. Moc se těším na další kapitolu, má to rychlý spád. Dík. :-?
Citovat
0 #8 Nyssa 2017-01-31 13:41
Neviem sa dočkať záveru :D Istotu bude pekná debata medzi Harryn a Sevom... a zákerná pomsta lekárovi? Nech už je pondelok! :D
Citovat
0 #7 Vai 2017-01-31 11:26
No se divím, že se nepřenesla neuškrtil ho vlastní rukou.... už tu bude konec, skoro slyším šrotovat kolečka v Harryho hlavě, jak se rozpomíná
Citovat
0 #6 ester 2017-01-30 16:53
Skoda, ze bude nabuduce posledny diel, vedela by som si to este dlhsie vychutnavat :-)
Citovat
+1 #5 Mononoke 2017-01-30 16:45
Zmiju niekto vydráždil, tak to bude zaujímavé, ako bude reagovať, keď nemôže kúzliť... na druhej strane pokúšať možnosti Majstra elixírov je priamo samovražedné. :-*
Citovat
0 #4 Abequa 2017-01-30 15:34
Já jsem moc zvědavá jak tohle dopadne Sev to trošku přehnal a ten gynekolog je pěkný ******* jsem moc zvědavá co s ním Sev provede vzhledem k tomu, že nesmí kouzlit, snad to neporuší... škoda, že příběh není i víc rozepsaný, dala bych si klidně delší kapitolky a děkuji :-)
Citovat
0 #3 Leia 2017-01-30 10:59
ok noo teeda chudák chlap, ten liečiteľ je totálny idiot. Naštvať bývalého smrťožrúta to by urobil iba blázon :lol:
a čo sa týka asistenta mám podozrenie. celá kapitolka je super
Citovat
0 #2 lia 2017-01-30 10:40
už se ttěším jak si to s ním vyřídí
a na Harryho reakci :lol:
Citovat
0 #1 Lady Corten 2017-01-30 09:27
Moc děkuji za vaše komentáře, opět jste mi udělali velkou radost. Užijte ji tento díl a na příště se těste na více Harryho a závěr povídky.
Citovat

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Joomla templates by a4joomla