Osudová touha - Kapitola 2

Za betu děkuji KM.

 

Kapitola 2 - Splněné přání nebo ne?

 

Už dlouho se Severusovi nestalo, že by se mu zdál nějaký hezký sen a obzvláště k tomu lechtivý, ale teď se to dělo, a o to víc si to vychutnával. Zdálo se mu, jak sedí v křesle a osoba, která ve snu neměla žádnou specifickou tvář, před ním klečela, něžně mu rozepnula poklopec, sáhla dovnitř a lehce jazykem začala dráždit jeho přirození do té doby, dokud se dokonale nevzrušil. Když se tak stalo, něžná opatrná hra a letmé dotyky skončily, a rázem se ocitl Severusův penis plně ponořený v ústech. Severus se neubránil zastenání, které postupně zesilovalo, když ho dotyčný po chvíli poposunul a začal jeho zpřístupněný zadek připravovat na svůj vpád. Toto pomalu nešlo vydržet a Severus se začal obávat, že dojde ke své hranici daleko dříve, než se něco pořádnějšího začne dít, obzvláště když byl nalezen ten magický bod přinášející nepopsatelnou slast.

Přicházejícímu hlasitému výkřiku se Severus neubránil a jak mu unikal ze rtů, docházelo mu, že už nekřičí jen pouze ve snu, ale nýbrž i ve skutečnosti.

V prvním okamžiku Severus ani netušil co se děje, jelikož ač si byl naprosto jist, že je už zcela vzhůru a že nepřešel jen z jednoho snu do druhého, ty nekončící příjemné pocity nepřestávaly. Jak to?

Zahleděl se do tmy a spatřil peřinu, jak se hýbe a rázem mu to konečně docvaklo - Potter! Už se chystal na něj obořit, co to provádí a zastavit ho, ač jedna jeho část na druhou stranu nehodlala nic řešit a chtěla si to nečekané potěšení pouze jen užít.

Harry jako by vycítil těmi pár pohyby, že už je vzhůru, ustal a odhodil peřinu.

Severus v ten okamžik prodělal ve svém napjatém stavu, který mu téměř zastíral mysl, zklamání, že je rázem tak předčasný konec.

„Nikdy jsem ti pořádně nepoděkoval za to, co jsi pro mě kdy udělal Severusi. Slova mi nikdy moc nešla, jak dobře víš, snad ti to tímto alespoň tedy částečně vynahradím,“ pronesl zastřeným nakřáplým hlasem Harry a Severus si rázem uvědomil, že jak se začal soustředit na to, co se mu říká, unikla mu velice podstatná věc - Potter se do něj mezi tím totiž začal nasouvat a když domluvil, byl už v něm plně až po kořen.

Nastalému přívalu potěšení nešlo vzdorovat. Rozhodnutí to ihned ukončit vzalo obratem za své. Jeho tělo mělo stejně od počátku daleko odlišný názor než jeho rozespalá mysl. A tak ho nechal, aby si jeho nohy odložil na ramena a plně si užíval to toho, co se právě dělo.

Potter velmi rychle nalezl ten správný úhel a vzhledem k tomu, že zároveň i ve stejném rytmu se pohybovala jeho ruka po jeho penisu, nebylo divu, že to ani Severus už předem řádně rozdrážděný nedokázal dlouho vydržet. Orgasmus přišel náhle a velice intenzivně. Jen mlhavě vnímal, že se i Harry udělal jen velmi krátkou chvíli po něm.

A jak vše nečekaně začalo, tak i skončilo. Harrry po krátkém rozdýchání svého prožitku ho letmo políbil na rty, vyklouzl z něj, převalil se na druhou polovinu postele, a už obratem bez jediného dalšího slova opět spal.

Severus byl však příliš unavený na to, aby to teď v tuto chvíli řešil. I jeho si spánek obratem opět rychle vzal k sobě.

 

Když ráno sluneční paprsky Severuse probudily, jeho dostatečně odpočaté mysl mu ihned začala přehrávat to, k čemu v průběhu noci došlo. Zprvu tomu ani nemohl uvěřit a považoval to spíše pouze za divoký sen, ale poté co přesunul ruku pod peřinu a dotkl se svého zašpiněného břicha, které se evidentně ani v tom všem nepokoušel očistit, bylo mu jasné, že se mu to pouze jen nezdálo a skutečně k tomu došlo.

Nemohl tomu uvěřit. Vyspal se s Potterem! Zatraceně musel, u Salazara, úplně zešílet. Jak něco takového vůbec mohl nechat dopustit?

Lektvar! Vzpomněl si z ničeho nic na ten nejmenší ale velmi podstatný detail. Jak mohl zapomenout, že má v sobě lektvar magického těhotenství?!

Ne, ne, ne to není pravda. To se nemohlo stát! Potter byl tak opilý, že ani lektvar na vystřízlivění nemohl udělat vše. V takovémto stavu není možné se ani po lektvaru udělat, nebo snad ano?  Pokoušel se v sobě Severus najít výmluvu na to, že to dotyčný nebyl skutečně schopný dotáhnout do úplného konce. Odpověď však ke své nelibosti znal předem, nicméně i přes to si to musel ověřit. Rukou zajel mezi půlky ke svému otvoru a s naprostým děsem v očích zjistil, že to skutečně Potter dokázal a udělal se a ne dokonce někam na něj, ale přímo rovnou do jeho útrob.

Ne, to se nemohlo stát! Severus nebyl něčemu takovému nečekaně schopen jen tak uvěřit. Třeba už lektvar dávno neúčinkoval, nebo se to jednoduše ani s ním nepovedlo. I to se mohlo stát. Hledal jakékoliv stéblo, kterého by se mohl chytnout, aby odvrátil ten fakt, že právě otěhotněl zrovna s Potterem.

Ano, chtěl dítě, ale s někým koho nezná, koho už nikdy neuvidí a to jak osobně a tak ani v podobě fotky v novinách. Nezáleželo mu na tom, kdo bude druhý otec jeho dítěte, až na Pottera. Ten byl rozhodně tím posledním, koho v této pozici chtěl mít.

Cloumal jím vztek, na sebe, na něj.

Otočil hlavu na stranu. Po tom, co mu Potter provedl, se k jeho nevíře opovážil ke všemu pořád spát.

„Pottere!“ zaburácel rozezleně, čímž mladíka obratem plně probral.

Harry se rozespale rozhlédl kolem a rukou nahmatal své brýle odložené na nočním stolku. Nasadil si je a pořádně se konečně podíval, kde se to nalézá. Šok a překvapení z toho, vedle koho se to právě probudil, nešlo ničím schovat ani zapřít.

„Nedělejte, že si nic nepamatujete. Díky lektvaru na vystřízlivění, který jsem vám dal, jste už v průběhu noci musel být dostatečně při smyslech, abyste věděl, čeho se právě dopouštíte. Laskavě si uvědomte, že někdo by váš čin i klidně mohl brát za znásilnění!“ pustil se obratem do mladíka Severus a na konci už na něj přímo nekontrolovatelně křičel.

„Já… já…,“ zakoktal se obratem vykolejený Harry. „Omlouvám se, skutečně se moc omlouvám. Nevím, co to do mě vjelo. Je mi to opravdu líto. Pokud existuje něco, čím bych to mohl nějak odčinit?“ zpytoval své svědomí, zatímco se mu vraceli útržky vzpomínek na to, co večer a v noci vyváděl. Sám tomu samotnému závěru nemohl uvěřit. Jak ho něco takového mohlo vůbec nepadnout a provést to? S tím pitím to skutečně přehnal, i když v ten daný okamžik měl pocit, že má k tomu skutečně opodstatněný důvod. Nalézt si trvalý vztah se ukázalo v jeho případě snad jako nemožné. Ať byl s kýmkoliv, vždy to nebylo ze strany toho druhého jen tak nezištné, ať se to zpočátku mohlo jevit jakkoliv. Vždy s ním nakonec byli přeci jen z jediného důvodu - prahli po slávě nebo bohatství nebo povětšinou po obojím zároveň. A když už si myslel, že má konečně štěstí a je s někým, který s ním není z těchto důvodů, ukázalo se včera, že dotyčnému slovo věrnost vůbec nic neříká a klidně si to jemu za zády rozdá s kýmkoliv, kdo má hezké tělo. Když ho včera v baru načapal, ihned to mezi nimi ukončil a pak začal z žalu pít. Cítil se skutečně zoufalý. Dál už si toho moc nepamatoval, měl jen mlhavé obrazy, a to i včetně toho fantastického sexu, kterého se u svého zachránce pro něj z nepochopitelného důvodu domohl.

„O vaše omluvy naprosto nestojím, Pottere. Ihned odsud vypadněte! Rozumíte?! A už mi nikdy nelezte na oči a varuji vás, jestli o tom, co se stalo, komukoliv ceknete, tak pak zařídím, abyste skutečně litoval, že jste se kdy narodil!“ nepříčetně na něj zakřičel Severus úplně rozhozený představou, že možná s ním právě teď čeká své dítě.

„Skutečně se moc omlouvám, i když o to evidentně nestojíte. Jsem vám doopravdy vděčný, že jste mě tam v tom baru nenechal,“ zkusil se naposledy Harry ospravedlnit, zatímco na sebe na sebe halabala házel kousky svého oděvu.

Severus se všemi silami udržel mu už nic dalšího neříct, jelikož se obával toho, že by ve vzteku mohl prozradit pravou podstatou toho, proč právě teď tak zuří, a to po pravdě bylo spíše na sebe za to, co dopustil, aby se stalo, nežli na něj. Hodil po něm tedy jen vražedný pohled a sledoval, jak se mladík oděný způsobem, jako by byl utržený někde ze řetězu, přemístil pryč.

 

Následující dva týdny prožil Severus pod velikým napětím. Stále skrytě tiše doufal, že přeci jen neotěhotněl, naděje přeci umírá poslední, ne? Věděl ovšem, že jeho přání jsou liché. Vnímal, že se s jeho tělem a magií něco děje a tím důvod proč tomu tak jen, nemohlo být za žádných okolností nic jiného než to jediné. Připustit si to však zatím nedokázal a tak teď stál nad kotlíkem s lektvarem prokazující těhotenství, který si sám uvařil.

Dnes byl první den, kdy tento běžný lektvar mohl prokázat to, co sám už předem tušil a zároveň se snažil i popřít. Přivést na svět dítě se mu už od té osudné moci rozhodně nezdálo jako tak dokonalý nápad, co měl na začátku. Kde ty dny nechal svůj rozum? Skutečně zešílel, že sám dopustil, aby se stalo něco takového? To, že se stal za mlada díky své mladické nerozvážnosti smrtijedem, se mu teď zdálo jako titěrnou chybou ve srovnání s tímto. Snad jen to, že prozradil Voldemortovi část věštby, kterou zaslechl, se snad se současnou situací mohlo v míře jeho nynější chyby vyrovnat.

Píchl se do prstu a do kotlíku nechal spadnout jedinou kapku své krve, která byla pro tento test více než dostačující. Pokud se průzračný lektvar zbarví do modra, test bude negativní, v což mermomocí stále doufal.

Lektvar se však s dopadem té jediné kapky zbarvil do ruda, byl pozitivní.

Severus se ihned instinktivně křečovitě chytil desky stolu, aby neupadl, jelikož ho jeho nohy obratem přestaly nést. Hlava se mu zamotala a on měl co dělat, aby neomdlel.

„Máš to, co si chtěl, blázne,“ zabručel sám na sebe, když se konečně trochu vzpamatoval a celý rozladěný odešel z laboratoře.

 

 Následující dva měsíce se Severus rozhodl zaujmout postoj, že všechno bylo jen pouhý zlý sen a že se mu to jen zkrátka zdálo. Své těhotenství jednoduše ignoroval a dělal, že neexistuje, i když chvílemi to bylo velmi obtížné. Jeho tělo odmítalo pozřít byť i ten sebemenší doušek kávy nebo jakéhokoliv alkoholu. Téměř každé ráno trpěl nevolnostmi a v dopoledních hodinách něco pozřít se ukázalo jako velmi krátkodobé záležitost a tak se uchýlil k jednoduchému řešení - zkrátka nesnídal. Jeho už jen sporadická přítomnost u jídla ve Velké síni sice nezůstala nepovšimnuta, ale jelikož v předchozích letech byla období, kdy se to u něj stávalo běžně, i když jeho důvody byly tehdy daleko jiné, nikdo se po pravé příčině jeho konání moc nepídil. Jen Minerva měla dost odvahy, aby se zajímala, ale i tu dokázal vždy různými výmluvami odbýt nebo se ji nějak vyhnout.

V průběhu vyučování se mu předstírat, že není těhotný, dařilo v rámci celých dní nejúspěšněji, i když i na nich postupně začínal vnímat jisté obtíže s nevolnostmi způsobené nikterak jídlem, nýbrž napětím vyvolaným z postupně se blížícího konce školního roku.

Studenti byli také pod tlakem, a tak dělali při vaření daleko častěji chyby, než třeba na začátku roku. A nejhorší to bylo právě v případě pátých ročníků a to přesněji u třídy složené z Nebelvírů a Zmijozelů, jelikož v každé této koleji se k jeho nekončící smůle nacházel jeden, kdo by se dokázal s klidem nazvat malou chodící lektvarovou katastrofou. Na co ti dva šáhli, neskončilo nikterak jinak, než mohutným výbuchem. I Longboton byl ve srovnání s těma dvěma zlatý student. Ke všemu ty dva jeho oživlé postrachy nikdy neseděly spolu a vždy se nalézaly na opačných koncích učebny, což mělo několik výhod ale i nevýhod. Posadit se je však k sobě nikdy neodvážil. Sebevrah rozhodně nebyl, a tak se mu zdála jako lepší ta možnost, že nebude raději vědět, ke kterému má dříve skočit, aby zachránil zbytek třídy před jejich neutuchající neschopností.

A právě takový okamžik nastal právě teď. Na chvíli se věnoval ostatním studentům, než těm dvěma, a už opět hrozil další z dlouhé řady dvojitých výbuchů. Jakmile tuto hrozbu zaznamenal, jediným kouzlem pohotově vyprázdnil nebezpečně vřící kotlík blíže k němu. Ten druhý byl však pro něj už moc daleko a už cestou tušil, že se k němu nestihne dostat včas, aby ho bezpečně odčaroval a tak zvolil nouzové řešení v podobě štítu, přes který se vybuchlá vroucí tekutina, pravděpodobně i možná žíravá, nemohla dostat a kohokoliv zasáhnout.

V okamžiku, kdy bylo po všem a to, co jeden ze studentů původně považoval za svůj lektvarový pokus na přípravu zdánlivě téměř neškodného primitivního lektvaru bezesného spánku, steklo po štítu na zem, kouzlo zrušil a vzniklou spoušť, k níž už se konečně stačil dostat, odčaroval. Jen, co tak učinil, ihned si uvědomil, jak velkou udělal chybu. Tři kouzla, i když jednoduchá a slabá, v tak krátkém sledu po sobě byla pro jeho tělo zatížené magickým těhotenstvím příliš. Náhlý příval slabosti ho i přes veškerou snahu tomu zabránit obratem připravil o vědomí a on se bezvládně před studenty sesunul mezi lavicemi k zemi.

Komentáře   

0 #11 sisi 2017-02-13 09:49
:cry: ano, ano, ranní nevolnosti, bezbřehá únava, podlamující se kolena, dobře si vzpomínám. Nic nevyváží tu radost, když se narodí zdravé děťátko. :eek: Severus se musí vzpamatovat a začít se chovat odpovědně. :-x
Citovat
+1 #10 grid 2017-01-24 22:04
Ježiškove rolety! Ja nestíham čítať.Ale toto je taká jazda až taký azapád. Sev už je vtom a
zase robí ofuky, ktorými trpí nielen on ale aj všetci okolo. Mám taký neblahý pocit, že Harry si pekne nabehol. :cry: Vďaka za super kapču. ;-)
Citovat
0 #9 Abequa 2017-01-23 23:09
Uuuuuuuuuuu tak to by mě teda zajímalo jak toihle dopadne :-D Sev evidentně neví co chce... Jsem moc zvědědavá jak se o tom doví Harry a co udělá a zda bude Sev v pořádku... Docela mě dostalo že se tak rychle nechal Harrym pomilovat...
Citovat
0 #8 kiliaice1415 2017-01-23 22:01
Teda. Trochu som to jeho tehotenstvo s Harrym čakala ale rozhodne nie takto skoro a za takýchto podmienok :'D pekná časť a už sa teším na pokračovanie :D :D
Citovat
0 #7 arya 2017-01-23 20:03
boží moc dík konečně něco romantického se zápletkou
Citovat
0 #6 SORA 77 2017-01-23 18:39
:lol: Nádhera. Nemůžu se dočkat, jak to dopadne. Dozví se to Harry? Nakonec, ani já nejsem takový zvíře, abych ho držela od dítěte. A teď to vlastně praskne, že Sevík je v tom. Proč jen Harry nepracuje ve škole?!
Citovat
0 #5 ester 2017-01-23 14:55
Vidim, ze Severus nejako zmenil nazor. Som zvedava ako sa to dozvie druhy otec a ci :-)
Citovat
+1 #4 Nyssa 2017-01-23 13:48
Sevýk nám akosi nevie, čo to vlastne chce... V každom prípade, už len predstava Seva ktorý sám a dobrovoľne chce otehotnieť a vychovávať dieťa je na nezaplatenie... hoci na jeho pomery je to až žalostne nedomyslený nápad....asi mu ten nedostatok adrenalínu vážne lezie na mozog :D

Je to super, nech už je zas pondelok :D
Citovat
0 #3 Leia 2017-01-23 13:14
jeee takže teeraz to asi vyjde najavo,chudáčik Sevíček :lol: :-*
ešte tu chýba diabolsky natešený smajlík a díky bolo to super
Citovat
0 #2 weras 2017-01-23 09:16
Přijde mi,že se Severus chová trochu jako pitomec.Chtěl dítě(i když ne s Pottrem) ale má ho.Tak by to chtělo trochu zodpovědnosti a ne dělat,že neexistuje.Moc doufám,že mu ta kouzla neublížila,na tu horší eventualitu raději ani nemyslím.Takže jsem moc zvědavá,jak bude povídka pokračovat. Velký dík!!! :roll:
Citovat

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Joomla templates by a4joomla