Osudová touha - Kapitola 1

Díl zatím bez bety!

 

Kapitola 1 - Nečekaná rozhodnutí

 

Severus přešel k baru a náhodně si z něj něco vybral a nalil si. S požehnaným množstvím alkoholu ve skleničce se přesunul do svého oblíbeného křesla a posadil se. Nechtělo se mu ještě jít spát, i když byla už pokročilá noční hodina. Dříve by tohoto svého volna a oddychu od studentů využil v laboratoři, ale pro něj teď z neznámého důvodu ho už vaření a experimentování s lektvary nenaplňovalo tak, jak tomu bylo dříve. Proklínal okamžik, kdy se Potter rozhodl ho zachránit a nenechat ho tam tehdy v Chroptící chýši zemřít. Mohl mít už konečně klid, žádné učení těch tupohlavců, kteří jsou snad s každým rokem horší a horší. Musel zešílet, jinak to neviděl. Proč jinak po tom, co díky zásahu Pottera neskončil v Azkabanu a byl omilostněn, se vrátil do školy učit zpátky lektvary?

Poslední dobou měl pocit, jako by byl jeho život prázdný. Zpočátku si po tolika letech užíval klidu, co se mu dostalo, ale časem… Asi mu skutečně přeskočilo, začíná uvažovat, jako nějaký Nebelvír. Chybělo mu to, postrádal to nebezpečí, v němž musel tak dlouho žít. Nutnost hlídat každý svůj krok a slova, aby se nějak neprozradil.

Zpočátku by asi ani sám sobě nevěřil, že mu život špeha bude chybět, ale teď tomu tak bylo. Nahlas by to však nikdy nikomu v žádném případě nepřiznal.

Musí něco udělat, musí něco ve svém životě změnit, nebo ho to snad sežere zvnitř za živa a skutečně snad přijde o rozum. Klíčovou otázku však bylo, co má udělat. Netušil, ač se poslední týdny na to snažil bezustání přijít. A ani dnes se nezdálo, že by se měl posunout někam dál.

Otráveně sáhl po nedočteném čísle lektvarového měsíčníku. Dříve ho měl s chutí přečtený za jeden večer, ale tímto číslem se nemohl vůbec prokousat. Jak dlouho ho tu má? Týden? Ne, to ještě ne, asi tak pět dní a je teprve kousek za půlkou.

 Nalistoval na stranu, kde předešlí večer skončil, a po rychlé kontrole, že už na ní není nic dalšího zajímavého, otočil list a překvapeně se zahleděl na tučný nápis dalšího článku, který hlásal - Dosažen velký pokrok v lektvaru magického těhotenství. Znechuceně se rozhodl tento příspěvek přeskočit. Asi to nebude jím, proč ten časopis už ho nebaví dál číst. S toho plátku, který dříve považoval za renomovaný odborný lektvarový časopis, se snad doopravdy stal prachobyčejný bulvární pátek.

Severus začal listovat dál na konec příspěvku. Obvykle delší články neměli více jak čtyři strany, ale tento k jeho hrůze jich měl více jak deset a za ním už se nacházeli jen pouhé informace o chystaných lektvarových konferencích ve světě a reklamní inzeráty. Otráveně se tedy vrátil na začátek příspěvku. Neměl náladu jít teď hledat na čtení něco jiného.

Zpočátku četl z nechutí, ale postupně se do textu ponořil a přímo ho začal nečekaně hltat. Lektvar magického těhotenství už existoval dlouhé roky, ale byl téměř neúčinný a k tomu velmi nebezpečný. Lidi, kteří s ním dokázali otěhotnět, se dali spočítat na prstech jedné ruky na rozdíl od desítek těch, který tento experiment málem stál život. Teď se však zrodila jeho bezpečná varianta a po splnění jediné, i když velmi náročné, podmínky na to, aby daný partneři měli dostatečně velký magický potenciál, byl téměř stoprocentně účinný. A tato nová varianta lektvaru nepomáhala už jen neplodným kouzelníkům, kteří prodělali nějakou závažnou magickou nehodu a tak obyčejná léčba neplodnosti nebyla v jejich případě možná, ale také pomáhal otěhotnět nekompatibilním párům jako například těm, co měli v sobě krev magických bytostí nebo dokonce dvěma mužům. Pomoc dvěma ženám byla snadná a existoval už dávno. Díky jednomu lektvaru na dočasnou změnu pohlavních orgánů vycházející z pozměněné formy mnoholičného lektvaru, to měli lesbičky velmi snadné a pouhá půl hodinová účinnost lektvaru pro jejich účely, byla více než dostačující. Dva muži naproti nim však doposud měli smůlu a tak k získání tíženého společného potomka měli jedinou možnost a tou byla adopce. Od teď však už měli naději. Stačilo, aby oba byli nadprůměrní kouzelníci a za pomoci lektvaru magického těhotenství mohli společně zplodit dítě.

Tato převratná novinka Severuse nejenom nadchla, ale zasela v něm myšlenku, které se ani po pár dnech nedokázal zbavit. Dříve nikdy o dítěti neuvažoval, ale teď, když si byl jist, že jeho život potřebuje nějakou změnu a důvod, pro který by měl dál chuť ten svůj zpropadený život žít, se možnost mít vlastního potomka zdála nečekaně ideálním řešením jeho zoufalé situace. Jediný problém byl ten, že neměl žádného partnera. Na bývalého smrtijeda se rozhodně žádné fronty nestáli a tak krom známostí na jednu noc poslední dobou nikterak dál nebyl schopen přes veškeré snahy dojít. Ale na druhou stranu delší známost ani na pořízení dítěte nepotřeboval. Stačilo si jen v klubu správně vybrat, nic víc.

Pevné rozhodnutí do toho skutečně jít, přišlo nečekaně o týden později, když se další sobotní večer nudil a opět se sklenkou v ruce netušil, kam se má vrtnout. Sám cítil, že takto to dál nejde a tak dříve, než si to sám rozmyslí, poslal objednávku na lektvar magického těhotenství jeho výrobci. Vzhledem k tomu, že byl lektvar přísně patentovaný, nijak jinak než zakoupení u jeho vynálezce se k němu nebylo možné dostat a tak i cena podle toho vypadala, částka za něj byl přímo astronomická.

Severusovi nebylo po chuti si lektvar kupovat. Nikdy to neděla, vždy si vše sám vařil, nezáleželo na obtížnosti. V tomto případě však poprvé neměl na vybranou. Nedůvěřoval cizím lektvarům, ale teď se na některý bude muset spolehnout, ale pokud to vyjde, tak výsledek bude za to přemáhání rozhodně stačit.

Nikdy tak nedočkavě nevyhlížel ráno poštu jako tentokrát. S přibývajícími dny od odeslání své zásilky, však jeho nervozita exponenciálně stoupala. Nutnost ji přede všemi skrýt a vědomí, že má po dlouhé době nějaké tajemství, které se nikdo nesmí dovědět, mu rázem vlila novou sílu do žil.

Přešel týden a on stále nic nedostal. Byl otrávený a jeho nelibost pocítili i jeho studenti. Tolik trestů a odebraných bodů, co po víkendu rozdal, už dlouho v takové míře neudělal. Naposled tomu snad v takovém rozsahu bylo, když na škole ještě studoval Potter.

V prostřed druhého týdne se však k jeho rannímu šálku kávy snesla sova s malým balíčkem. Severus ho okamžitě skryl v kapse a toho otravného ptáka obratem zahnal, ale i tak se to neodehrálo bez povšimnutí. Jeho nebezpečný pohled však odradil veškeré všetečné osoby z okruhu jeho kolegů od chystaných dotěrných otázek na jeho adresu. Skutečnost, že on, který nikdy nic nedostával, měl nečekaně nějakou poštu, vyvolalo nemalou nemístnou pozornost a tak obratem pro jistotu Velkou síň kvapně opustil.

Páteční večer si Severus zvolil jako ten osudový den jeho života. Déle by stejně vyčkávat asi ani nedokázal a to z řady důvodů. Netrpělivost, strach, nedočkavost, nadšení a nervozita, byly věci, kterými vskutku nikdy nikterak netrpěl, ale tentokráte se to na něj valilo v takovém množství, že odolávat tomu, bylo i nad jeho síly. Ke všemu se sám sebe bál, aby si to nerozmyslel a nakonec necouvl a to nechtěl v žádném případě připustit.

V poledne vypil lektvar, aby podle instrukcí, které k němu dostal, stačil dostatečně včas správně zaúčinkovat a po té, co odučil i tu poslední hodinu týdny, jal se hned připravovat. Na svém vzhledu si nedal nikdy tolik záležet jako tentokrát, ale i tak o pár hodin později, když seděl za barem, dělal, že popijí a mezi tím zkoumal bedlivě podnik, se zdálo, že jeho veškeré snahy vyšli naprázdno.

Neviděl jediného kouzelníka, z kterého by vycítil nějaké větší magické nadání a který by zároveň o něj jevil i zájem. Odejít dnes naprázdno si však nemohl dovolit. Když se dostal až tak daleko, nehodlal couvnout a ani nechtěl. Odmítal se vzdát, ale i přes to nutnost si konečně zajít odskočit ho přiměla opustit jeho pracně vybrané místo, z nějž měl rozhled na velkou část podniku a na většinu přítomných tady. Velmi neochotně s obavou, že až se vrátí, bude jeho místo obsazené, odešel k toaletám.

Když došel pisoárům, zaslechl za zády z jedné z kabinek hlasitý zvuk, který rozhodně nepatřil někomu vykonávajícímu potřebu a ani žádné milostné dvojici rozdávajících si to na toaletě. Ne, toto bylo daleko něco jiného. Ty předchozí dvě možnosti by mu nijak nevadili, ale tento rozhodně pro něj byl velmi nepříjemný. Dotyčný by rozhodně neměl pít, když to neumí a nezná svou míru. Pokusil se svou činnost co nejvíce urychlit. Když se s toužebnou vyhlídkou na to, že odtud konečně zmizí, přesunul k umyvadlu, dávivý zvuk konečně ustal a bylo slyšet jasné spláchnutí. Naneštěstí k jeho smůle a nelibosti, se té osobně nestačil vyhnout. Právě si utíral ruce, když zaznamenal vrávoravé kroky jeho směrem. Původně se na ni nemínil ani podívat a hodlal zmizet, ale nějak mu to nedalo neuštědřit dotyčnému alespoň jeden opovržlivý pohled a podíval se na něj.

Severusovi se šokem rozšířili oči. Tím dotyčným ožralou totiž nebyl nikdo jiný než samotný Potter, od něhož by něco takového zajité čekal až na tom posledním místě.

„Proo… fes… sore,“ vysoukal ze sebe pracně Harry, který ho i přes svůj stav ihned poznal. Víc se ani říct nesnažil, vnitřně sám tušil, že by to ani asi nesvedl a tak se na místo slov pokusil na něj usmát.

Severus měl v úmyslu pozdrav oplatit a nezůstat nejen u něj a něco na adresu zachránce kouzelnického světa říct, ale nedostal k tomu vůbec prostor, jelikož jak se na něj Potter podíval a přestal se tolik soustředit na svůj pohyb, který nemálo připomínal námořníka přecházejícího palubu lodi v době velmi rozbouřeného moře, zavrávoral a podél nejbližší stěny se sesunul k zemi.

V prvním okamžiku ho tam tak chtěl Severus nechat a odejít. Přeci jen má to co chtěl, ale po dvou krocích už překvapivě nemohl dál a otočil se k němu zpátky s hrůzným poznáním, že nemá tu silu ho tu jen tak nechat být. Kdyby ho tu někdo nevhodný takto našel, při nejmenším, co by se mohlo stát, by bylo, že jeho opilecká fotka by zítra zdobila přední stránku Denního věštce.

Z nechutí mu došlo, že ještě jednou nečekaně ho bude muset zachránit a tentokráte to překvapivě nebude před Voldemostem, ale před tím, aby si před veřejností neuštědřil velkou ostudu. Kdyby tu totiž takto ležel kdokoliv jiný, ostatní by to zajisté nechali být a dotyčného ignorovali, ale Potter to byla věc daleko jiná. Ač už uběhlo tolik let od války, bulvár stále nenechával Pottera na pokoji a pronásledoval ho na každém kroku ve snaze získat cokoliv zajímavého, co by vydalo na článek. Životní osudy vyvoleného byly u paparaciů stále velmi oblíbené téma.

Vytáhl hůlku a zauvažoval kam s ním. Do školy ho vzít k sobě nemohl a vzhledem k tomu, že netušil, kde právě teď aktuálně Potter žije, zbývala už jen jediná možnost - pokoj v motelu přes ulici, který si na dnes pracně zarezervoval. Nemusel se ani zajít zeptat do recepce, aby předem věděl, že volné pokoje už dávno došly.

S nelibým vědomím toho, že tímto je jeho večer nuceně ukončen předčasně, se s Potterem přemístil přímo do motelového pokoje, kde ho jeho zapáchající odět z baru jediným mávnutím hůlky svléknul, jelikož jinak se mu zcela příčila představa, že by ho v tom vedle sebe na posteli nechal ležet.

Harry byl úplně mimo, ničemu se nebránil a ani pořádně nevnímal, co se kolem něj děje. Když ucítil vedle sebe někoho, kdo ho podepřel, jen instinktivně se podvolil a nechal si pomoci přejít do postele.

Když ho Severus konečně uložil, vytáhl z jedné z kapes lektvar na vystřízlivění, který si sebou pro všechny případy vzdal a po té, co ho nikterak šetrně propleskl, aby ho donutil se trochu vzpamatovat, mu danou lahvičku vylil do pusy. Když uslyšel opakované polknutí, hlavu podepřenou druhou rukou pustil a sám se vydal svléknout. Ani jeho oblečení nebylo dvakrát moc voňavé, i když v tak hrozném stavu jako to Potterovo rozhodně nebylo. Sice by to mohl vyřešit kouzlem, ale to nebyl jeho styl a ke všemu se cítil nečekaně značně unavený. Na další přemístění se už vůbec necítil. Bude to muset vydržet a prospat se vedle něj.

Jen co ulehl, tak i přes Potterovo chrápaní, které se obratem začalo místností ozývat, sám bez dlouhého zírání do tmy znaveně usnul.

Komentáře   

0 #10 sisi 2017-02-13 09:21
Dobře propracované, promyšlené. Dík. :-) Spát v motelu je dobrodružství, které Potter ještě nezažil. Výborně. :zzz
Citovat
0 #9 Vai 2017-01-20 23:42
Jaj, tak to je síla.. skoro jsem se bála, že Severus Snape využije situace :D .... už se nemůžu pokráčka dočkat, jupíííí a děkuji
Citovat
0 #8 kiliaice1415 2017-01-19 17:12
Páni. Je to úžasné a som neskutočne zvedavá, aké bude pokračovanie. Našťastie nebudem musieť čakať dlho :D zaujíma ma ako to skočí :D :D
Citovat
+1 #7 grid 2017-01-18 20:59
No?! :o To sa teda teším na pokračovanie. Strieskaný Potter v posteli so Snapom, ktorý je odhodlaný mať dieťa je teda niečo. :P
Citovat
0 #6 lia 2017-01-18 20:55
jsem velmi zvědavá :lol: :lol:
Citovat
0 #5 Leia 2017-01-18 14:23
nooo uvidímeee som teda zvedavá :lol:
Citovat
0 #4 weras 2017-01-17 09:49
Zvláštní,ale zajímavé. Prozatím vedle sebe jenom spí. Takže co dál? A ten lektvar na otěhotnění působí jak dlouho? Mohlo by se to přece jenom podařit? Líbí,moc děkuji!!! :D
Citovat
0 #3 Abby 2017-01-16 21:33
Mmmm... velmi povedene, moc se tesim na pokracovani.
Citovat
0 #2 Nyssa 2017-01-16 17:44
Tak toto vyzerá rozhodne zaujímavo :D Tak everus nám zatúžil o dieťati...kto by to bol do neho povedal?

Som rozhodne zvedavá na ďalšie pokračovanie :)
Citovat
0 #1 ester 2017-01-16 17:40
Ester:tak to som zvedava, kam tato ich spolocna noc povedie, na velke zblizenie to zatial medzi nimi nevyzera :roll:
Citovat

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Joomla templates by a4joomla