Můj kocourek - Kapitola 3

 

 

 

Kapitola 3 – Zlobivý chlapec

 

Zmijozelská společenská místnost byla stejná, jako když ji viděl v druhém ročníku poprvé.

Nic se nezměnilo, snad jen tamní studenti byli o něco starší a stonásobně horší, než si je pamatoval. Alespoň měl ten pocit, když vešli do místnosti plné Zmijozelů a on se stal okamžitě středem pozornosti.

„Co to je?“ promluvil jakýsi starší student a štítivě na Harryho ukázal, jako kdyby byl obtížný trpaslík.

„To je Ater. Kocour profesora Snapea,“ prohlásil Draco a podrbal Harryho na hlavě, jako kdyby byla úplná samozřejmost mít u sebe mazlíčka jejich kolejního ředitele.

Zničíš mi účes, zavrčel přeměněný Nebelvír a naježil se, přičemž s úžasem sledoval, jak se výrazy ostatních studentů rázem změnily z opovrženíhodného na zájem a obdiv.

„Ten je úžasný,“ zapištěla Pansy Parkinsonová a hned se ke svému spolužákovi přiřítila.

Harry nevěděl, jestli se má smát, když viděl, jak se dívka přitiskla bujným poprsím na Malfoyovu ruku anebo brečet, když jej za moment popadla a jeho hlavu si narvala do žlábku mezi prsy.

„Tak úžasný. Měkoučký. Sladký. Dokonalý. Perfektně se k profesorovi hodí,“ breptala, zatímco se Harry dusil.

Nezbylo mu nic jiného, než ji pořádně řachnout ostrými zuby. Parkinsonová vyjekla a pustila jej. Harry si s uspokojením všiml, že jeho zuby nechaly na mléčně bílé kůži malé jamky.

„Zlobivý chlapeček,“ pokárala jej a opět zvedla.

Já chci prýýýýč! sténal Harry, když se dostával z jedné náruče do druhé, kde jej každý drbal a všemožně osahával.

Nakonec se zastavil opět u Malfoye, který jej ochranářsky schoval ve své náruči. Snad poprvé byl Nebelvír vděčný za záchranu od Zmijozela.

„Chováte se jak Nebelvíři. Je to Snapea kočka. Nechovejte se k němu jako k nějaké hračce!“ pokáral zuřivě spolužáky a zabodl pohled do jednoho studenta, který se na kocoura díval víc než lačně.

„Na to zapomeň, Rockwoode. Opovaž se toho kocoura odnést svému otci na kůži. Jinak budeš mít co dočinění se mnou, anebo hůř pro tebe, s mým kmotrem. Přece víš, jaký dokáže Snape být, když někdo sahá na to, co je jeho,“ lišácky se usmál mladý Malfoy a vycenil řadu bílých zubů.

„Jen jsem se díval!“ bránil se Rockwood.

„Jistě, posledně ses také jen díval a máti má teď krásnou kožešinu ze sibiřského tygra,“ pokýval hlavou aristokrat a téměř uctivě položil kocoura na černou koženou sedačku vedle sebe.

Harry hned zbystřil a sjel okolí pohledem. Bylo mu více než jasné, že bude muset vydržet v kočičí formě nebo po něm mohlo být dřív, než by stihl vyslovit první písmenko jakéhokoliv kouzla.

„Proč je vůbec tenhle cukřík tady? Snape ho nechal samotného?“ zamrkala řasami Pansy a podrbala Harryho pod bradou.

Ten jen vycenil zuby a zaprskal.

„Vypadá snad, že by byl sám? Jsem tu s ním,“ pronesl Malfoy a majetnicky se dotkl kocourova ocásku, kterým jej Harry šlehl po ruce.

A ty si jako myslíš, že jsi bůhví jak skvělá společnost? zabručel Harry a lehl si. Koneckonců, nyní měl perfektní příležitost získat informace přímo od zdroje. To se mu nenaskytne často.

Po chvíli mluvení se hovor opět stočil na Voldemorta a jeho akce.

„Jsme moc mladí na to, abychom se zúčastnili útoků na vesnice,“ pronesl líně Draco a dál si hrál s koncem Harryho ocasu.

„Jsme nevyužití. Pán zla přeci musí vědět, že jsme schopní stát mu po boku,“ zabručel Theodor Nott.

„Myslím, že je pro něj lepší, že jsme tady a můžeme mu podávat zprávy o Potterovi,“ prohlásil Malfoy a kocour nastražil uši.

„To ano, ale je tu Brumbál. Nemůžeme jej otrávit anebo na něj jen tak zaútočit,“ dodal Avery.

„To ne, ale ani Pán zla by nebyl nadšený. Chce Pottera zabít sám. Mimochodem, už jste to slyšeli? Potter se pohřešuje,“ ušklíbl se aristokrat a začal si prohlížet nehty.

„Nepovídej. Temný pán?“ naklonila se chtivě Pansy.

„Ne, drahá. Kdyby to tak bylo, dávno bych měl zprávu od otce. Potter spíš zbaběle utekl,“ zasmál se Malfoy a Harry zaprskal vzteky.

„Nebo má někde nějaké dostaveníčko s těmi svými mudlovskými šmejdy,“ pronesl Avery a všichni zmijozelští se zasmáli.

„Nemáte náhodou pracovat na eseji do Lektvarů?“ ozval se za nimi flegmatický hlas profesora Lektvarů a všichni vyskočili na nohy.

„Jistě, pane profesore,“ prohlásili do jednoho mladí zmijozelové.

Severus Snape kývl hlavou a zadíval se na svého kocoura, který jej nyní ostražitě pozoroval z opěrky.

„Tak pojď,“ zavelel a natáhl ke kočce ruku.

Harry váhal jen chvilku. Od Snapea by mohl zjistit víc. Určitě ano.

Odrazil se tlapičkami od kožené sedačky, co na tom, že na drahém potahu zanechá škrábance po drápcích, a ladně přistál na napřažené ruce. Přeběhl za krk svého profesora a překvapeně si uvědomil, že Snape skutečně nemá mastné vlasy, jak si vždy myslel.

Naopak, byly hladké a lesklé, nadýchané, přesto příliš jemné, ne jako ty jeho tvrdé hřebíky. A nádherně voněly.

„Doufám, že ti neublížili,“ pronesl Snape, když se za nimi zaklapl obraz a oni se ocitli v prázdné kamenné chodbě.

Už jen jejich přítomnost mě zabíjela, pronesl mňoukavě Harry a ironicky se ušklíbl, když si uvědomil, komu se svěřuje.

Byl to perný den a být neustále jako kočka jej unavovalo. Tento druh magie byl vyčerpávající.

Najednou mu zakručelo v břiše.

„Asi jsi moc nelovil,“ pronesl s úsměvem lektvarista a položil jej v soukromých komnatách na podlahu.

Vzápětí před Harrym ležela černá miska se smetanou a další s krásně vonícím kuřecím masem ve vlastní šťávě.

Alespoň že to nebylo syrové, zapředl spokojeně s plným bříškem Harry a začal pohledem pátrat po Snapeovi, který na chvíli někam zmizel.

Mladý Nebelvír uvažoval, že by rychle odešel, ale nechtělo se mu. Netušil proč, ale za žádnou cenu se nedonutil jít ke dveřím a zmizet odtud, proto jen čekal u krbu na Snapea, který se vzápětí zjevil v černém županu.

Má chlupatý hrudník. A bože, ty bradavky… Salazare, proklej mě, Snape má sexy tělo, zahučel Harry a zastrčil malý růžový jazýček zpět do tlamičky, který mu nevědomky vypadl.

To, že jej přitahují více muži než ženy, samozřejmě věděl, ale Snape!?

„Jde se spát, maličký,“ zašeptal znaveně lektvarista a popadl kočku do náruče.

Harry se přitiskl k hustým chloupkům a nechal čumáček probírat se oním porostem, který krásně voněl po mýdle.

Postel… Ano, ano, pos… Postel?!

Harry vyskočil na všechny čtyři, když Snape zavřel dveře oddělující obývací pokoj od ložnice. Kouzelník si stáhl župan a nahý si s ním lehl na postel, až nakonec uvolnil sevření paží. Mladý zvěromág se okamžitě odkulil na stranu a zaujal bojovou pozici.

„Jestli míníš spát na kamenné podlaze, budiž. Ale vyhřívání je nastaveno až na šestou hodinu ráno. V posteli je tepleji,“ pronesl ospale Snape, otočil se na bok a přikryl se tlustou dekou, přes kterou byl ještě umístěn zelený přehoz.

Snad si nemyslíš, že s tebou budu spát v jedné posteli! vykřikl Harry a zoufale zamňoukal.

Na to Snape reagoval poměrně rychle. Popadl jej do ruky a přitiskl na nahý hrudník.

„Spi,“ zavrčel a přestal vnímat kocourovi pokusy vymanit se z jeho sevření.

Harry to vzal po půl hodině, kdy už se zdálo, že Snape dávno spí a sevření patrně nepovolí.

Co jsem komu udělal? v duchu si zanaříkal a uhnízdil se v lepší poloze.

Za chvíli usnul, a tak nepostřehl lehký úsměv, který přelétl Severusi Snapeovi přes obličej.

 

Můj kocourek - Kapitola 4

 

Komentáře   

0 #16 Lady Corten 2012-06-10 21:09
Cituji bacilll:
Tuhle povídku zbožňuji a děsně se těším na její pokračování. Do té doby umřu zvědavostí co jste na Harryho a Severuse vymysleli :oops: :-*


A já do té doby, co na to řeknete. :oops: :-)
Citovat
0 #15 bacilll 2012-06-10 21:06
Tuhle povídku zbožňuji a děsně se těším na její pokračování. Do té doby umřu zvědavostí co jste na Harryho a Severuse vymysleli :oops: :-*
Citovat
0 #14 Lady Corten 2012-06-10 20:38
Cituji Druid:
Nemá Harry v plánu se ráno nezáměrně probudit ve své lidské podobě :-* Sice by to možná byla poslední věc, kterou v životě udělá, ale za ten pohled by to rozhodně stálo :oops:


Kdyby se proměnil, tak by to asi opravdu nepřežil. Uvidíme jak to bude dál. ;-)
Citovat
0 #13 Lady Corten 2012-06-10 20:36
Cituji cim:
:-) krásný. A až Snape zjistí, jak to s jeho kocourem je… :lol: :lol:


...šlehne. Ne uvidímem, ale já bych na jeho místě k tomu neměla daleko. ;-)
Citovat
0 #12 Lady Corten 2012-06-10 20:35
Cituji Mája:
Roztomiloučké :roll: Moc se těším na odhalení pravé totožnosti sladkého kocourka. Díky, že jste oprášily tento skvost, děvčata :-)


Na některé skovosty by se nemělo zapomínat a tento si to rozhodně zaslouží a to včetně dokončení. Snad se vám to naše bude líbit.
Citovat
0 #11 Lady Corten 2012-06-10 20:33
Cituji Nora:
Ježiš, to je opravdu skvěle napsaný, ty Harryho hlášky v kočičí podobě:-))) Dracovo nedívej se na něj tak mlsně... něžnej Snape. Bavím se královsky.


JJ, některé hlášky co Exa stvořila jsou prostě dokonalé.
Citovat
0 #10 Lady Corten 2012-06-10 20:32
Cituji Nade:
Snape má svého kocourka opravdu rád. :lol: Jsem zvědavá, jak e bude tvářit, až zjistí, o koho jde. Díky, těším se... ;-)


Moc nadšený nebude, ale co jiného bychom mohli čekat. :-*
Citovat
0 #9 Lady Corten 2012-06-10 20:31
Cituji anneanne:
Sexy tělo :oops: to by mu měl říct při lektvarech :-* .Už by něměl starosti co Voldemort. :P


Hihi, to tedy určitě. :D
Citovat
0 #8 Lady Corten 2012-06-10 20:30
Cituji Petra:
:D Je to naprosto dokonalé... Harry chudák, neustále v šoku a mimo a Severus naprosto kouzelný, i když netuší ke komu, žej e to tak přehnaně sladký... :lol:


JJ a potom až to zjistí... :lol:
Citovat
+1 #7 Druid 2012-06-10 19:14
Nemá Harry v plánu se ráno nezáměrně probudit ve své lidské podobě :-* Sice by to možná byla poslední věc, kterou v životě udělá, ale za ten pohled by to rozhodně stálo :oops:
Citovat

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Joomla templates by a4joomla