Můj kocourek - Kapitola 2

 

 

Kapitola 2 – Znamení

 

Poklidný zasloužený spánek byl přerušen hlasitým hovorem.

„Je to Potter, Albusi, co jsi čekal?“ zavrčel dostatečně nahlas Severus Snape a otočil se tak prudce, až spadlo několik svitků pergamenu ze stolu.

Harry vyskočil na nohy a naježil se. Dezorientovaně se rozhlédl. Musel usnout!

Já nic neudělal. To Malfoy! zaprskal ve své zvířecí podobě, ale hned se uklidnil, když viděl, že ani jeden z profesorů se nedívá jeho směrem. Ba co bylo ještě více potěšující, Snape na něj nemířil hůlkou.

Asi o mně neví. Ale proč říkal mé jméno? zapřemýšlel mladý černovlásek a upřel zvídavé oči na starého kouzelníka, který nyní neměl na tváři svůj typický laskavý úsměv.

„Severusi, potřebuji vědět, zda má Voldemort Harryho. Je pryč již několik hodin. Z Prasinek se nevrátil. Slečna Grangerová a pan Weasley tvrdí….,“ začal Brumbál, ale byl hrubě přerušen.

„Kdyby se ti dva věnovali něčemu jinému, než vzájemné výměně genetických informací u Tří košťat, zajisté by si Potterovy absence všimli daleko dříve. Buďte si ovšem jistý, že u Pána zla není. Kdyby ano, dávno bych se kochal pohledem na toho spratka, jak se Temnému pánovi snaží vyrovnat. Ostatně, v tuhle dobu by patrně Denní věštec už pěl žalozpěvy na tragickou smrt národního hrdiny,“ odfrkl si Snape.

„Jízlivost ti nesluší, Severusi.“

„Nepovídejte,“ ušklíbl se lektvarista a usadil se do jednoho z křesel.

„Poslyšte, Brumbále, Potter má pravděpodobně dostaveníčko s nějakou svojí fanynkou a jen se zapomněl. Do večera ho máte zpátky, tím si buďte jistý,“ dodal po chvíli Snape, když si všiml, že se ředitel stále mračí.

„Doufám, že máš pravdu, Severusi, nerad bych o toho chlapce přišel,“ odpověděl smutně stříbrovlasý kouzelník, a poté zmizel v krbu, u kterého ležel Harry.

Ten celý rozhovor poslouchal se zdviženými oušky a nepřítomně se drbal vzadu na krku.

„Neškrábej se, Atere, ono to přejde,“ oznámil mu lektvarista a pozvedl sklenku vína, kterou měl na konferenčním stolku vedle sebe.

Mladý černovlásek se leknutím převážil a přepadl na záda.

Ater? Co? Kdo?

„Vidím, že se ti nové jméno líbí,“ ušklíbl se Severus a sebral kotě do náruče, když se delší dobu nedokázalo postavit.

Zvíře sebou hned začalo házet a škrábat.

„Divoký,“ usmál se koutkem úst lektvarový mág a rychlým hmatem přetočil drobné zvířátko ve svých rukou na záda, přičemž jej držel prsty pod hlavičkou a zbytek tělíčka měl natažený na celém předloktí.

„Máš bílý flíček i tady,“ řekl překvapeně Snape, když se dotýkal místečka na bříšku.

Panebože, ty perverzáku! Jsi horší než Malfoy! pištěl Harry, ale z jeho tlamičky vyšlo jen nespokojené mňoukání a skučení.

Snape se nenechal rušit a stále pohledem zkoumal černě ochmýřené bříško. Mezi heboučkými chloupky prosvítala kocourkova růžová kůže.

„Jsi krásný výstavní kousek, Atere. Máš patrně důležité předky,“ poznamenal Snape, když mu prohmatal stehna a popotáhl za všechny tlapky.

To si piš, že mám. Rod Potterů je přece starobylý, odsekl Harry a vycenil zoubky.

„Na kotě jsi docela svalnatý a máš dobře stavěné nohy,“ zkoumal dál kouzelník, a pak již mírně uklidněné mládě přetočil a rukou si jej podržel pod předními tlapkami, takže zadní visely volně dolů.

„A krásné zelené oči. Těch si važ. Černé kočky se zelenýma očima jsou v kouzelnickém světě ceněné a vzácné. Hodně kožešníků je vyhledává, aby z nich vyrobili pláště, protože se domnívají, že kočky, jako jsi ty, mají magickou moc a dokáží ochránit toho, kdo má jejich kůži na sobě,“ vysvětlil kocourkovi.

No, to´s mě teda uklidnil.

„Tobě se to ale nestane. O to jsem se postaral,“ ušklíbl se Severus, když si všiml, že mládě zbystřilo a ztuhlo.

„Ty jsi můj kocour,“ dodal Snape důležitě.

A to má být jako výhra? zeptal se sám sebe nevěřícně Harry a zamňoukal, když se jeho měkké tlapky dotkly kožešiny u krbu.

Nemeškal a hned vystřelil ke dveřím. Nebo alespoň k místu, kde tušil, že jsou dveře. Z rozhovoru Snapea a Brumbála pochopil, že si všichni myslí, že zmizel. Nemohl přece nechat Hermionu a Rona napospas domněnce, že jej unesli Smrtijedi.

„Jdeš lovit myši?“ ozval se za ním chraplavý hlas a Harry vzhlédl.

Ne, jdu ti krást přísady do lektvarů!

„Tak běž,“ ušklíbl se Snape a otevřel dveře.

Pak už jen sledoval, jak černé chlupaté klubko s bílým čírem mizí v chodbách sklepení a míří si to neznámo kam.

Severus neměl strach, že by se mu Ater nevrátil. K tomu sloužilo značkovací kouzlo. To nejen že dá všem kouzelníkům (dokonce i mudlům) vědět, kdo je jeho majitel. Kocour se tak nestane náhodnou obětí kožešníka, ale také donutí domácího mazlíčka se po určité době vrátit zpět ke svému pánovi. Severus kouzlo nastavil tak, aby se mu jeho nový společník vracel každý večer.

 

Harry se nehodlal přeměnit, dokud hrozilo byť jen nepatrné nebezpečí, že jej někdo zahlédne. Například Snape při své pravidelné pochůzce po chodbách. Stále nemohl uvěřit tomu, že usnul v soukromých komnatách toho Netopýra, a že si právě on dovolil na něj sahat.

Vzápětí se však uklidňoval myšlenkou, že jej Snape, stejně jako Malfoy, měli za kočku, a tak jen kontrolovali pohlaví. Vlastně jej to nemělo úmyslně ponížit. Tedy aspoň v to doufal.

Zrovna si vyhlédl prostorné místo ve výklenku za brněním, když k němu z dálky dolehl hlas jeho rivala, který zrovna někomu říkal něco, co Harryho přinutilo se ještě nepřeměnit.

Zvědavost přece jen zvítězila. Ronovi a Hermioně to vysvětlí později.

„Ano, otec očekává, že Znamení přijmu ještě tento školní rok,“ prohlásil veledůležitě blondýn a postavil se před brnění, za kterým se ukrývalo černé kotě.

„Nekecej. To můj otec doufá, že zvládne moje přijetí oddálit co nejvíc,“ zabručel tiše neochotně neznámý hlas.

„Ty nechceš být služebníkem Pána zla, Zabini?“ zavrčel Draco Malfoy.

„Ale jo, jenže otec se bojí, že na to ještě nemám,“ vztekle zaťal pěst druhý mladík a odfrkl si.

„Kdyby jen tušil, že kletbu na tu mudlovskou šmejdku jsem poslal já,“ dodal po chvíli.

„To´s byl ty? Brilantní,“ ušklíbl se spokojeně blondýn a přesunul se blíže k brnění.

Než se Harry nadál, byl už podruhé v rozmezí několika hodin v náručí svého nepřítele.

„Kohopak to tu máme,“ zachechtal se druhý kluk a popadl jej za kůži na krku. Vzápětí ji však stáhl a překvapeně zíral na Malfoye, který se s úšklebkem díval na svého spolužáka.

„Netušil jsem, že má profesor Snape kočku,“ prohlásil dutě Zabini.

Sakra, jak může vědět, že jsem byl u Snapea? A jak, má kočku! Nejsem jeho majetek, ty tupá hadí hlavo!

„Dostal ho dnes ode mě. Krásný kousek, což? Je až z Egypta,“ pochlubil se Draco a nadmul se pýchou.

Co kecáš, ty fretko, normálně jsi mě přepadl na nádvoří!

„Jdeme do společenky. Viděl jsem Snapea odcházet k Brumbálovi. Zatím se o tohohle mazlíka postaráme my,“ pronesl Draco a pevně uchopil bránící se kotě.

Ne. Ne. Ne. Do Zmijozelu ne. Co jsem komu udělal?! Malfoyi! Pusť mě!

Můj kocourek - Kapitola 3

Komentáře   

0 #18 Zuzka 2012-06-05 19:59
Cituji Lady Corten:
Cituji Martas:
Povídka mne moc baví číst. Jsem ráda, že jste se jí ujali a moc se těším jak se s pokračováním poperete :-)
Nevíte zda Exa nemá někde nový stránky? Píše moc dobře, je škoda, že už tak dlouho mlčí...


Exa bohužel nepíše a nikdy už psát nebude, jak sama uvedla.


A já zase vím, že Exa píše - má nový nick, nové stránky a začala úplně od začátku. K nicku Exa se nehlásí skrze právě nedopsané povídky. Nechce se k nim vracet, i když ji to mrzí.
Citovat
0 #17 Lady Corten 2012-06-04 08:29
Cituji anneanne:
Netušil jsem že Snape má kočku :lol: :lol: :lol: .Asi se dost zpotil když si uvědomil co jí chtěl udělat. :-x Snape by ho stahl z kůže. ;-)


uvidíme jestli Severus Harryho stáhne z kůže až se dozví pravdu.
Citovat
0 #16 Lady Corten 2012-06-04 08:27
Cituji Symphony:
vtipne.jeste vtipnejsi nez predchozi dil..hahá! bily flicek i tam! :D


JJ i tam :D , díky za komentík.
Citovat
0 #15 Lady Corten 2012-06-04 08:25
Cituji Martas:
Povídka mne moc baví číst. Jsem ráda, že jste se jí ujali a moc se těším jak se s pokračováním poperete :-)
Nevíte zda Exa nemá někde nový stránky? Píše moc dobře, je škoda, že už tak dlouho mlčí...


Exa bohužel nepíše a nikdy už psát nebude, jak sama uvedla.
Citovat
0 #14 Lady Corten 2012-06-04 08:23
Cituji keishatko:
Tak toto bol parádny diel :lol: pri niektorých častiach som myslela, že umriem smiechom :lol: teším sa na pokračovanie ;-)


JJ, některé díly jsou opravdouvou zátěží pro naše bránice.
Citovat
0 #13 anneanne 2012-06-03 23:51
Netušil jsem že Snape má kočku :lol: :lol: :lol: .Asi se dost zpotil když si uvědomil co jí chtěl udělat. :-x Snape by ho stahl z kůže. ;-)
Citovat
0 #12 Symphony 2012-06-03 23:12
vtipne.jeste vtipnejsi nez predchozi dil..hahá! bily flicek i tam! :D
Citovat
0 #11 Martas 2012-06-03 23:01
Povídka mne moc baví číst. Jsem ráda, že jste se jí ujali a moc se těším jak se s pokračováním poperete :-)
Nevíte zda Exa nemá někde nový stránky? Píše moc dobře, je škoda, že už tak dlouho mlčí...
Citovat
0 #10 keishatko 2012-06-03 22:36
Tak toto bol parádny diel :lol: pri niektorých častiach som myslela, že umriem smiechom :lol: teším sa na pokračovanie ;-)
Citovat
0 #9 Lady Corten 2012-06-03 21:49
Cituji Profesor:
Oh, chudák Harry. Doufám, že ti kluci nebudou Snapeovo kotě trápit.


To ještě bude :lol: . Myslíš, že by se zmijozelové odvážili trápit kočku svého vedoucího fakulty? ;-)
Citovat

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Joomla templates by a4joomla