Můj kocourek - Kapitola 1

 

 

 

Kapitola 1 - Ztrápené Prasinky


„Harry, jdeš do Prasinek?“ zeptal se u snídaně Ron s plnou pusou.

„Jasně že jdu,“ odpověděl mladík a v poklidu dosnídal.

Uplynuly dva měsíce od doby, co se Harry každodenně snažil přeměnit. Bez větších problémů se mu to však podařilo až včera v noci. Rozhodl se toho tedy využít. V Prasinkách se oddělí od svých přátel a zkusí se jako kočka nepozorovaně dostat zpět do hradu.

„Tak kam půjdeme nejdřív?“ zajímala se Hermiona, když vyrazili do kouzelnické vesnice.

„Já bych bral Medový ráj,“ prohlásil Ron a mlsně se olízl.

„Tak jděte tam a já si zatím něco zařídím a koupím,“ usmál se černovlásek a dal tak najevo, že chce být sám.

„Jsi si jistý?“ zeptala se dívka a rozhlédla se.

Vesnice se zdála být plná života. Lidé kouzly odhrabovali sníh a studenti se rojili od jednoho obchodu ke druhému. Hrozící nebezpečí sice nebylo patrné, ale stále bylo tu. Mezi nimi.

„Pochybuju, že by Smrtijedi napadli Prasinky. Je tu dokonce Malfoy a Lucius by přece upozornil svého synáčka, kdyby mělo dojít k útoku,“ argumentoval Harry. Zamával dvojici, která se celou dobu nepatrně dotýkala rukama, a zaběhl do nejbližšího krámku, což byl, shodou okolností Svět košťat a pomůcek na famfrpál.

Výlohou pozoroval, jak jeho dva kamarádi zamířili na opačnou stranu, a když si byl jistý, že jsou z dohledu, vydal se k Chroptící chýši.

Cestu do Bradavic skrz chodbu v Medovém ráji zamítnul v okamžiku, kdy Ron navrhl, že tam půjde, a tak zbývala pouze chodba k Vrbě Mlátivé.

Harry se přeměnil už na plácku u lesa. Stále si nemohl zvyknout na čtyři nohy, a tak mu cesta vysokým sněhem dělala problémy. Přesto se po chvíli protáhl plotem a vběhl do rozpadlé budovy.

Kdyby se kočka mohla šklebit, jistě by to teď udělala. Velmi dobře si pamatoval, co se tu dělo ve třetím ročníku.

Proběhl chodbou a vyskočil u stromu, který ho větví málem přizabil. Proklouzl na pozemky a rychlými skoky se přes závěje sněhu dostal až na prostranství před hradem, kde se složil na kamennou lavičku pod rozložitým, zavátým dubem.

Byl utahaný a promrzlý. Zamňoukal a plácl sebou na záda, jelikož měl celé bříško pokryté ledovými šupinkami.

„Ty jsi ale sladký,“ ozval se nad ním podezřele známý hlas. Než se však stačil přetočit na všechny čtyři a utéci, popadly jej dvě ruce v kožených rukavicích.

Malfoy junior jej držel pod břichem a za kůži na zádech. Bylo to nepříjemné.

Pusť mě ty, slizká fretko.

„Ono se nám to vzteká. Copak jsi, kocour nebo kočka?“ ušklíbl se Draco a nastavil si jej tak, aby mu viděl mezi nohy.

Harry zakvílel. Přestaň mi čumět mezi nohy!

„Uklidni se, maličký,“ usmál se Zmijozelský student a zabalil jej do své kolejní šály, když se dozvěděl, co chtěl.

„Bude z tebe výtečný dárek pro mého kmotra. Zbožňuje kočky,“ zašeptal do špičatého ouška a Harry sebou začal zděšeně mlít.

Věděl, že kdyby se nyní přeměřil, neměl by takto promrzlý proti rozzuřenému Malfoyovi šanci. A že by byl opravdu rozzuřený, kdyby věděl, koho nese v náručí do hradu.

Harry skrz škvíru v pletené látce viděl, že se velice rychle dostali do sklepení, což se mu ani za mák nelíbilo. Rozhodně nechtěl být dárkem pro Malfoyova kmotra a už vůbec nechtěl letět v krabici přivázané na soví noze!

Dej mě dolů, Malfoyi, nebo ti upravím fasádu! prskal Harry naštvaně, ale věděl, že z něj vychází jen kočičí mňoukání a skřeky.

„Uklidni se, hloupá kočko, za chvilku tam budeme,“ pošeptal mu blonďatý student a o chvíli později zaklepal na dveře kabinetu profesora Snapea.

To snad ne! vypískl Harry a zaťal drápky do rukávu pláště aristokrata.

„Auuu,“ vyjekl Malfoy a pustil jej na zem.

Harry sice dopadl na všechny čtyři, ale stále byl zabalený do dlouhého šálu, a tak se z ní nemohl dostat. Jen mňoukavě naříkal na kamenné studené podlaze.

„Co se tu děje, Draco?“ ozval se nad ním chladný hlas lektvaristy, než se opět ocitl ve vzduchu.

„Přinesl jsem ti dopředu vánoční dárek, ale je trochu divoký,“ prohlásil mladík a ušklíbl se, když ze zelené látky vykoukl malý kočičí obličejík.

Snape nadzvedl ruce a podržel si černé klubko pár centimetrů nad obličejem.

Harry vycenil své malé špičáky a zaprskal.

„Nádherný,“ pronesl Snape a Nebelvír si všiml, že se mu v očích zajiskřilo.

„Jsem rád, že se ti líbí Je ale celý mokrý. Našel jsem ho venku na nádvoří ve sněhu,“ pronesl Draco a vplul do kabinetu, kde plápolal hřejivý oheň.

Severus Snape pokýval hlavou a v blízkosti plamenů vykouzlil ošatku, kam následně Harryho položil, když ho zbavil veškerého ledu, jež měl na sobě.

Tak jen na chvilku. Ohřeju se. A jdu! zavrčel tiše černovlásek a stulil se do příjemného, ohněm vyhřátého pelíšku.

Po chvilce zavřel oči a usnul.

 

„Je nádherný,“ zopakoval Severus, když si sedal do koženého křesla u krbu a sledoval pochrupující kotě, které se přetočilo a vyhodilo všechny čtyři tlapičky do vzduchu. Z tlamičky mu krom velkých bílých špičáků koukal růžový jazýček.

„To ano. Jak jej pojmenuješ?“ ušklíbl se mladík a přijal nabízený máslový ležák.

„Ater,“ pronesl Snape a ušklíbl se.

Nikdy neviděl tak zvláštní kočku. Velké zelené oči a výraz, který jej naplňoval pocitem, že se kocour vzteká a vysmívá zároveň. Všemu dodával korunku i bílý chomáč chlupů na hlavičce zvířete, který jako kdyby tvořil zvláštní rozčepýřené číro.

„Označíš si jej?“ ozval se Draco a Severus přikývl.

Vytáhl hůlku a přiklekl s lehkým zaváháním k chrnící a lehce chrápající kočce. Nemínil kotě budit, ale tohle bylo nutné.

Hodlal na místečko za krkem pomocí kouzla vpravit své znaky, aby bylo patrné, čí tento kocour je. Takto se mělo zabránit odcizení, popřípadě prodání a nalezení pravého majitele, kdyby se, nedej Bože, domácí mazlíček ztratil.

Zašeptal složitou formulku a natočil zvíře tak, aby mělo odkrytá záda. Zlatavé světlo se vpilo pod kůži a Ater zavrněl, ale neprobuzen spal dál.

 

Můj kocourek - Kapitola 2

Komentáře   

0 #28 Lady Corten 2012-06-10 20:29
Cituji Nora:
holky, díky že jste se rozhodly povídku dopsat. Moc se mi líbíla, když jsem ji před časem objevila. Četla jsem původní verzi a pak i to nedopsanou. Bylo mi líto, že pokračování není. Je to skvělej námět. A ty boží obrázky, Harry je jako kotě opravdu sladkej, takovej střapatej a ty oči:-)))


Není zač. Obrázek se Patoložce opravdu povedl. Tak jsem si sama i já představovala Harryho v jeho zvěromágské podobě.
Citovat
+1 #27 Nora 2012-06-10 12:35
holky, díky že jste se rozhodly povídku dopsat. Moc se mi líbíla, když jsem ji před časem objevila. Četla jsem původní verzi a pak i to nedopsanou. Bylo mi líto, že pokračování není. Je to skvělej námět. A ty boží obrázky, Harry je jako kotě opravdu sladkej, takovej střapatej a ty oči:-)))
Citovat
0 #26 Lady Corten 2012-06-04 07:58
Cituji keishatko:
Cituji Lady Corten:
Cituji keishatko:
To bolo také rozkošné :lol: sa teším na pokračovanie a čo to označenie vlastne spôsobí..čítala som túto poviedku ale bola trochu iná...myslím, že označenie tam vôbec nebolo, ale kto vie či som čítala rovnakú poviedku :lol: :D


Exa napsala dvě povídky se stejným názvem a velmi podobným námětem. Jena je dokončená. Druhá nikoliv. Čtenáře to trochu mate. To označení bude hrát opravdu jistou roly. :lol:


a kde by som tie poviedky našla? rada by som si ich prečítala :lol:


První - dokončená - http://exa-slash.blog.cz/rubrika/muj-kocourek

Druhá - nedokončená - bez korekce - http://povidky-retro.blog.cz/
Citovat
0 #25 keishatko 2012-06-03 22:48
Cituji Lady Corten:
Cituji keishatko:
To bolo také rozkošné :lol: sa teším na pokračovanie a čo to označenie vlastne spôsobí..čítala som túto poviedku ale bola trochu iná...myslím, že označenie tam vôbec nebolo, ale kto vie či som čítala rovnakú poviedku :lol: :D


Exa napsala dvě povídky se stejným názvem a velmi podobným námětem. Jena je dokončená. Druhá nikoliv. Čtenáře to trochu mate. To označení bude hrát opravdu jistou roly. :lol:


a kde by som tie poviedky našla? rada by som si ich prečítala :lol:
Citovat
0 #24 Lady Corten 2012-05-29 11:46
Cituji keishatko:
To bolo také rozkošné :lol: sa teším na pokračovanie a čo to označenie vlastne spôsobí..čítala som túto poviedku ale bola trochu iná...myslím, že označenie tam vôbec nebolo, ale kto vie či som čítala rovnakú poviedku :lol: :D


Exa napsala dvě povídky se stejným názvem a velmi podobným námětem. Jedna je dokončená. Druhá nikoliv. Čtenáře to trochu mate. To označení bude hrát opravdu jistou roly. :lol:
Citovat
+1 #23 keishatko 2012-05-29 11:34
To bolo také rozkošné :lol: sa teším na pokračovanie a čo to označenie vlastne spôsobí..čítala som túto poviedku ale bola trochu iná...myslím, že označenie tam vôbec nebolo, ale kto vie či som čítala rovnakú poviedku :lol: :D
Citovat
0 #22 Lady Corten 2012-05-29 07:55
Cituji Hajmi:
Dámy díky. Tuhle povídku mám sice v původním rozsahu staženou, ale strašně se těším na vaši verzi a pokračování.
Udělaly jste mi velkou radost. Díky


Není zač.
Výtám tě po dlouhé době na mých stránkách. :-)
Citovat
0 #21 Lady Corten 2012-05-29 07:54
Cituji bacil:
Tak to, že se s touto povídkou znovu setkám a dokonce bude mít pokračování. Jo jupííí to je krása. Takže se budu těšit na pokračování :D


Taky jsem zvědavá, co z nás vypdane. Prozradím ti, že devátá kapitola je už hotová. ;-)
Citovat
0 #20 Lady Corten 2012-05-29 07:51
Cituji cim:
Holky, jsem moc ráda, že jste se té povídky ujaly, patří mezi mé oblíbené :-)


Mezi mé také, proto jsem se nakonec zlomila a rozhodla jí dokončit ač jsem se původně zařekla, že nic krom oreginální tvorby psát nebudu.
Citovat
+1 #19 Hajmi 2012-05-28 23:26
Dámy díky. Tuhle povídku mám sice v původním rozsahu staženou, ale strašně se těším na vaši verzi a pokračování.
Udělaly jste mi velkou radost. Díky
Citovat

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Joomla templates by a4joomla