Harry Potter a Dračí lid - Kapitola 11

 

Kapitola 11 – Plán spuštěn

 

Harry vyšel ze dveří kabinetu profesorky obrany do prázdné chodby. Aniž by se jakkoliv zdržoval, vyrazil směrem k nebelvírské věži. Moc daleko se však nedostal, když ho zastavil známý, výsměšný hlas v jedné z opuštěných chodeb.

„Sám Pottříku? Kampak jdeš? Neříkej, že ti dala košem,” začal se do něj Malfoy okamžitě navážet.

Harrymu se zablýskalo v očích a ihned vytáhl svou hůlku. „Do toho ti nic není, fretko,” odsekl mu.

„Pro pravdu se každý zlobí, Pottříku. Cos udělal, že i takové monstrum se rozhodlo tak významnou partii ukončit? Neříkej, že se ti v pravou chvíli nepostavil,” vysmíval se mu dál mladý aristokrat. Jeho dvě věrné gorily stály hned za ním a velmi hlasitě se smály.

Harry už na nic víc nečekal a dříve, nežli se stačil kdokoliv ze zmijozelů vzpamatovat, vyslal k nim slabou řezací kletbu. Malfoyovi se podařilo zareagovat jako prvnímu a uskočit včas na stranu. Kletba minula o kousek jeho hlavu a úspěšně mu uřízla pár rozevlátých pramenů vlasů. To zmijozela značně dopálilo a obratem na něj vyslal svou kletbu. Na to byl ovšem Harry už připraven.

Souboj, který vzápětí následoval, vypadal na první pohled dost nerozhodně, ač to bylo tři proti jednomu, ale ve skutečnosti se Harrymu podařilo docílit toho, o co mu od samotného začátku šlo. Každému z protivníků úspěšně poupravil účes tak, aby žádný z nich nepojal podezření, že právě o to mu celou dobu jde.

Ve chvíli, kdy už měl Harry pocit, že toho je akorát tak dost, se jako na zavolanou zpoza rohu vynořila Fira a volným, vycházkovým krokem se před něj postavila. Tři kletby, které tou dobou už letěly Harryho směrem, do ní narazily plnou silou. Nic se však nestalo. V okamžiku, kdy se jí dotkly, se rozplynuly, jako by nikdy neexistovaly.

„Tak to by už stačilo, pánové, ne?” zeptala se Fira ledovým hlasem.

Zmijozelové rázem zbledli. Hůlky měli stále připravené k boji, ale jejich ruce se viditelně chvěly.

Pár vteřin se nic nedělo, a pak Malfoy výhružně vykřikl: „Ještě jsme spolu neskončili, Pottere.” A vydal se se svým doprovodem pryč.

Jen co zmijozelská trojice zmizela za prvním rohem, Harry se tiše s netrpělivostí zeptal: „Tak co?”

Fira se na něj zářivě usmála, a pak z kapsy vytáhla tři prázdné lahvičky. Harry neváhal a švihl hůlkou. Vzápětí se do každé z nich přesunuly vlasy jednotlivých zmijozelů. Fira k nim obratem zhotovila stručné popisky.

K Fiřiným pokojům se vydali v naprosté tichosti. Harry měl sice nutkání se na některé věci zeptat už cestou, ale za zbytečné riziko to nestálo. Podle dívčiny tváře šlo lehce odhadnout, že vše doposud vyšlo přesně podle plánu, jenž byl následující: on získá trest od Umbridgeové, při kterém bude Fira čekat venku. Tentokráte však nezůstane hlídat na chodbě a vydá se na malou obchůzku hradem, při níž jí zahlédne několik zmijozelů. Pro jistotu vybavená mapou Pobertů zamíří nakonec do dívčí umývárny ve druhém patře, kde v naprostém soukromí uvaří potřebný lektvar. Pak se vydá pod neviditelným pláštěm zpátky k němu. Zbytek byl už na něm. Pokud se Malfoy chytí na lep, což se nakonec doopravdy stalo, vyčíhá si ho v naději, že ho překvapí samotného. On pak v nastalém souboji jeho a všechny ostatní zmijozely, co budou s ním, připraví o několik vlasů.

Bylo tu dost věcí, co se mohly pokazit, ale k jeho nečekané radosti se zdálo, že k ničemu nežádoucímu nedošlo. Toto byl však jen první krok, a ač proběhl úspěšně, ještě neměli vyhráno a neměli zatím důvod slavit. Na to si budou muset nějaký ten čas počkat.

Fira zamumlala heslo do svých pokojů a s Harrym v závěsu vešla dovnitř. Ani jednoho z nich nijak nepřekvapilo, když spatřili Hermionu s Ronem pohodlně usazené na polštářích před krbem, s rozloženými knihami všude kolem nich, smolící nějaké úkoly na koleni.

Trávit čas pro někoho z nich ve společenské místnosti bylo doposud značně nebezpečné. Po týdnu školy stále většina nebelvírů značně nesouhlasila s přítomností draconiusky ve škole a odsuzovala všechny, co se zdržovali v její blízkosti. Nemluvě o tom, že Harrymu přiřkli titul Největšího lháře. Fiřiny pokoje se tedy staly od prvních dnů pro ně čtyři útočištěm. Z bezpečnostních důvodů každý z nich znal přístupové heslo, které jim sama Fira ochotně už první den řekla. Neměla žádné podmínky, ale jedna nepsaná přece vznikla. Pokud nebyla Fira u sebe, nikdo z nich se nepohyboval nikde jinde než v obývacím pokoji, tedy s nutnou výjimkou návštěvy toalety, a nezval sem nikoho dalšího. Občas se tu totiž před okolním světem ukryla Ginny i dvojčata, kteří to též neměli ve své koleji se svým přístupem k Fiře dvakrát růžové, ale stále na tom byli daleko lépe nežli Hermiona s Ronem.

„Konečně jste zpátky,” nadšeně vypískla Hermiona, vyskočila a rozeběhla se k nim. „Jak to probíhalo?” obratem ze sebe vychrlila.

„Mám zase pocit, že mi upadne ruka,” přiznal jí otráveně Harry.

„To je mi líto,” pokusila se ho trochu utěšit, a pak se na něj podívala se zvláštním výrazem. „Harry, dostala jsem takový nápad. Už jsem ho řekla Ronovi a jemu se líbí. Co bys řekl na to, kdybychom založili kroužek na doučování obrany. Samotná teorie je nám na nic.”

Harry se na ní tázavě zadíval. „A kdo by ty hodiny vedl?” zeptal se věcně.

„No ty, vždy jsi z nás byl v obraně ten nejlepší. Nikdo se k tomu nehodí lépe nežli ty,” povzbudivě mu oznámila Hermiona.

„A ty mu s Ronem budeš pomáhat,” kousavým hlasem dodala Fira.

Kudrnatá dívka se na draconiusku s překvapením podívala. Nechápala, proč se jí ten plán nelíbí. Byl dokonalý. Harrymu by se při doučování konečně mohla zlepšit nálada. Ke všemu by se někteří z nich od něj přiučili užitečné věci. Tak proč jí se to nelíbí? divila se, nahlas však svou myšlenku ani nestihla vyslovit.

„Uděláme si takový malý test, Hermiono. Bude to takový malý souboj mezi námi. Vytáhni si hůlku a připrav se,” vyzvala ji Fira a přešla na druhou stranu místnosti.

Hermiona na ni konsternovaně hleděla a Ron, stojící vedle ní, se netvářil o moc chápavěji. Harry však tušil a pohotově ustoupil od svých dvou přátel, co nejdál na stranu.

„Já se pokusím k tobě dostat a odzbrojit tě a ty se mi v tom jakýmkoliv způsobem pokusíš zabránit. Až napočítám do tří, začneme,” prohlásila Fira, a aniž by dala svému protivníkovi šanci na jakoukoliv námitku, začala ihned odpočítávat.

Hermiona se tedy neochotně s lehkým odevzdáním připravila a ve chvíli, kdy se dostala k číslu tři, vypálila po Fiře první kouzlo. Ta se mu však při letu obratně vyhnula úskokem na stranu a dál bez jakéhokoliv zastavení pokračovala přímo k ní. Hermiona na ni vyslal druhé kouzlo, ale i tomu se Fira vyhnula bez jakýchkoliv problémů dalším úskokem na stranu. Více kouzel už nebelvírka nestačila vyslat. Měla na rtech třetí kouzlo, když se draconiuska dostala jen necelý metr a půl před ní, zasekla se na místě a vykopla. Dříve nežli se však Hermiona stačila vzpamatovat a zareagovat na tuto novu situaci, byla jí hbitě velkou silou vykopnuta hůlka z ruky. Jen co se tak stalo, Fira ji pevně chytila za pravé zápěstí a pravou rukou v pěst se naučeným, zautomatizovaným pohybem rozpřáhla. K Hermionině úlevě pěst zastavila prudkým zabrzděním pouhý centimetr od jejího těla.

Fiřiny oči se nebezpečně leskly. „Kdybych měla nůž, byla bys už mrtvá,” pronesla ledovým hlasem, čímž konsternovanou nebelvírku donutila zhluboka polknout. Ron, stojící stále velmi blízko ní, zbledl.

„Jak chcete někoho učit se bránit, když to nedokážete sami? Nepotřebovala jsem žádné své schopnosti draconiuse, žádnou magii, abych tě porazila. Tímto způsobem by vás dokázal zabít i obyčejný mudla,” štěkla na ní Fira a k Hermionině velké úlevě ji konečně pustila a poodstoupila kousek dozadu.

Hermiona sklopila zrak a promnula si bolavé zápěstí. Harry využil této chvíle, aby vysvobodil hůlku zapadlou za menší skřínku a podal jí ji.

„Musíme se o to alespoň pokusit. Lepší udělat něco nežli vůbec nic. Někteří mají potíže i s obyčejnými základy. Ty bychom je doučit určitě dokázali,” trucovitě zaprotestovala nebelvírka a opět vzhlédla.

Fira jí neústupně pohled vrátila. „Tato škola má okolo čtyři sta padesáti studentů. Kolik jich zvládnete při svém školním vytížení pátého ročníku doučovat? Dvacet, třicet? Víc jistě ne. Když vyškrtnu zmijozely, kterým jistě nemíníte jakkoliv pomáhat, ty, co byste doučovali, a ty, co chodí do nejvyšších dvou ročníků, stále nám zbývá něco okolo dvou set studentů. Co s nimi? Ty hodláte obětovat? Ti zbývající nemají právo se umět bránit? A co ti, co chodí do zmijozelu, ale nesouhlasí s názory Voldemorta, ti nemají podle vás právo už vůbec na nic? Jen proto, kam je zařadil nějaký starý, plesnivý klobouk, jsou odsouzeni ke smrti už předem? Co budete dělat? Kdo podle vás má právo přežít a kdo ne? Ti šťastní budou vybráni podle toho, jak se vám líbí a jak moc souhlasí s vašimi osobními názory nebo je necháte tahat sirky?”

„Tak co máme jiného dělat?!” vykřikla nešťastná a zoufalá Hermiona. Docházelo jí, o co dračí ženě jde, ale s nastalou situací si jinak nevěděla rady. Ten nápad vznikl proto, aby trochu povzbudil Harryho, který se poslední dobou tvářil velmi napjatě. A také proto, aby tu neseděli jen se založenýma rukama v klíně a něco dělali. Fira však myslela daleko dál a hlouběji, čímž nečekaně Hermionu značně zaskočila.

„Když chceš vyřešit nějaký problém, řešení pouhých důsledků ti nepomůže, protože daný problém se může dál prohlubovat a sílit. Jestli s ním chceš doopravdy něco udělat, existuje jediné řešení a tím je odstranění samotné příčiny problému. Umbridgeová je velký problém. Doučování nic neřeší, to jen dočasně zmírňuje následky toho, co tu ta růžová ropucha páchá. Jedinou možností tedy je se té ježibaby zbavit.”

„A jak to chceš udělat?” odsekla jí Hermiona.

Ron se krátce zamyslel, a pak se široce usmál. „Napadá mě několik způsobů, jak jí znepříjemňovat život natolik, aby odtud chtěla co nejrychleji vypadnout. A dvojčata budou mít nápadů určitě daleko víc.”

„Tím bychom si moc nepomohli. Jen bychom ji utvrdili v tom, že tato škola potřebuje její pomoc, a že má dotáhnout do konce to, co už začala,” namítla Fira, krátce si povzdechla, a pak rozhodným hlasem dodala. „Jestli se jí chceme zbavit jednou provždy, musíme ji donutit, aby odtud chtěla sama odejít nebo ještě lépe, aby ji odtud odvolali ti, co ji sem dosadili. Což je v jejím případě ministerstvo.”

Hermioně se rázem rozšířily oči. Prohlédla si Firu a Harryho, a pak se do obou rázně obula. „Vy už jste se do něčeho pustili, že jo? Zešíleli jste?”

„Uklidni se, Hermi. Je to bezpečné, uvidíš,” snažil se ji Harry uchlácholit.

„Proč jsi nám o tom neřekl?” vyčítavě se do něj pro změnu pustil Ron.

„Měli jsme v plánu vám o tom říct dnes večer. Jen jsme nepočítali s tím, že tento rozhovor začne tím vaším nápadem s doučováním,” vysvětlil mu s nadějí, že to jeho nejlepší kamarád pochopí. Což se dle výrazu v zrzkově tváří k jeho nesmírné radosti i stalo.

„Co jste udělali?” rázným hlasem se Hermiona domáhala odpovědí.

„Ví někdo z vás něco o lektvaru sblížení?” zeptala se obratem Fira a poté, co se jí nedostalo žádné pozitivní reakce, plynule pokračovala dál. „Je to velmi starý lektvar. V dnešní době se už nevyužívá, a pokud ano, tak jen zřídka u těch nejstarších kouzelnických rodů. Tento lektvar byl užíván v případě dohodnutých manželství, kdy ani jeden z aktérů svého budoucího partnera do svatby nikdy neviděl. Lektvar byl užíván k tomu, aby pomohl oběma novomanželům se lépe sblížit a umožnil tak snadnější průběh naplnění manželství. Nevyvolává lásku, silnou touhu či potřebu, spíše vyvolává velký zájem o toho druhého s lehkým nádechem touhy a žádostivosti. Účinek lektvaru není okamžitý. Musí se užívat dlouhodobě v řádu dnů, aby došlo k nějakému markantnímu výsledku. Požíval se jako podpůrný prostředek v případech, kdy budoucí novomanželé se tomuto svazku nevzpouzeli a sami s ním souhlasili. V opačných případech se používala řada jiných lektvarů, z nichž už některé jistě znáte, jelikož jsou běžně známé v dnešní době, spíše však z oblasti trestně zneužívaných lektvarů.

Pro naši potřebu jsem tento lektvar trochu pozměnila. Doba účinnosti jedné dávky je teď sice třetinová, ale zjistitelnost tohoto lektvaru v krvi i při dlouhodobém užívání je pár minut po aplikaci dávky takřka nulová. Samotná účinnost lektvaru touto změnou také trochu klesla, ale to nevadí, my nepotřebujeme, aby působil až ve své stoprocentní míře svého potenciálu. Změna, jíž jsem provedla, měla pozitivní vliv také na jeho barvu i vůni. Původně byl aplikován jednou denně ráno v podobě jemně nasládlého, průhledného lektvaru s mírným nádechem růžové barvy. Teď je to téměř křišťálově čistý lektvar svou vůní nezjistitelný pro ty, co postrádají v toto směru praxi či vrozený cit,” vysvětlovala a z kapsy vytáhla malou lahvičku se zmiňovaným lektvarem.

„Vy jste opravdu zešíleli,” vykřikla pobledlá Hermiona.

Fira si její bouřlivé reakce nijak nevšímala. „Lektvar budeme Umbridgeové podávat třikrát denně v jídle za velké pomoci Dobbyho. Poté, co mu Harry vysvětlil vše, co plánujeme, byl velmi nadšený a velmi ochotně nám přislíbil svou spolupráci. Dále jsme se s Harrym rozhodli pro ještě jedno poslední opatření.

Abyste ho pochopili, musíte vědět, že každá dávka lektvaru musí mít své konkrétní směrování. To se zabezpečuje tím, že do každé hotové dávky v lahvičce se přidá na dvacet čtyři hodin jeden vlas osoby, o níž by se člověk po použití lektvaru měl zajímat.

Tím bezpečnostním opatřením bude to, že my lektvar nebudeme směřovat trvale na jednu konkrétní osobu, nýbrž na vybranou skupinu osob. Všechny tyto osoby budou ze zmijozelu s tím, že tou hlavní bude Malfoy. Vybrali jsme ho z několika důvodů. Zaprvé, část, zmijozelů  v čele s Malfoyem Umbridgeové podlézá, takže nebude nijak zvláštní, když se jejich stýkání trochu více zintenzivní. Zadruhé, Malfoyův otec je členem školní rady, a za třetí má velmi dobré styky na ministerstvu. To, že je to smrtijed, je teď vedlejší.

V okamžiku, kdy Umbridgeová překročí jistou mez, bude tak odstraněna během velmi krátké doby zásluhou samotného ministerstva ve spojení se školní radou.”

„To nemyslíte vážně. Vy plánujete, aby učitel sexuálně obtěžoval své studenty. To je odporné. V žádném případě nepřipustím, aby k něčemu takovému došlo!” bouřila se Hermiona.

„K ničemu tak vážnému nedojde, neboj. Ze začátku bude mít potřebu se jen obklopovat určitými lidmi, aniž by se o cokoliv nevhodného pokusila. Ze začátku jí nic takového ani nenapadne. Bude je tak maximálně zvát k sobě čím dál tím častěji na čaj a bude si chtít s nimi dlouze povídat. To nikomu neublíží. Časem jí to však v případě Malfoye nebude stačit a překročí hranici tím, že ho až moc láskyplně chytí za ruku či se ho dokonce pokusí políbit na tvář či čelo. O něco víc se určitě znenadání nepokusí a to málo, co udělá, bude jistě stačit.

Malfoye to jistě vyděsí natolik, že si okamžitě poběží stěžovat tatínkovi a zajisté, jak je jeho milým zvykem, to ještě více nafoukne, nežli to bylo. Nepochybuji, že si pro ni ještě ten samý den přijdou bystrozoři. Bude se bránit a vše popírat. Bude trvat na tom, že je nevinná, a že ji někdo očaroval či zmanipuloval lektvary, ale analýzou její krve nic nezjistí. Tou dobou bude už čistá jak slovo boží. Ke všemu si něco takového zajisté nenechají ujít noviny, a pokud se do toho vloží samotná Rita Holoubková, bude to nafouknuté ještě víc, nežli to bylo předtím.

Společnost bude pobouřená a ministerstvo bude muset jednat velmi opatrně. Jediná možnost, kterou v tu chvíli budou mít, bude taková, že nového učitele obrany nechají vybrat samotným Brumbálem. O což nám také jde.”

„Poté, co bude nevinná osoba zavřená do Azkabanu,” utrousila naštvaně nebelvírka.

„Není nevinná,” zaprotestoval rázně Harry. „Při prvním trestu na mně vědomě hodlala použít brk opředený černou magií. Kdyby jí v tom Fira nezabránila, Merlin ví, co by mi udělala. Ke všemu, kdybychom nezasáhli, byla by tu řada studentů neschopná se jakkoliv bránit. Proti smrtijedům by někteří z nich neměli asi šanci ani s dobrým učitelem, ale měli by alespoň naději. Takto nemají nic. Svým přístupem je sama Umbridgeová už předem odsuzuje k smrti. A oni by byli taky nevinní a za nic by nemohli. A byla by Umbridgeová za takovýchto okolností vůbec nevinná? Není lepší odsoudit jednoho, který sám o sobě určitě není čistý, nebo stovky dětí?” rozlíceně jí vysvětlil svůj pohled na věc.

Na něco takového už Hermiona nenalezla odpověď. „Čí z vás dvou to byl vůbec nápad?” změnila obratem téma.

„Firu napadlo použití toho lektvaru, ale jinak jsme to celé dali dohromady společně,” hrdým hlasem jí oznámil Harry.

„Opravdu upřímně doufám, že oba dobře víte, co děláte,” špitla pokořeně, a aniž by jim věnovala další pozornost, vrátila se zpátky ke svým úkolům.

„Jak to bude dlouho trvat, než se jí zbavíme?” zajímal se Ron zvědavě.

„První dva týdny aplikace nebude znát téměř žádný účinek. Ve třetím a čtvrtém týdnu se však lektvar začne postupně výrazněji projevovat tím, že se bude snažit pod různými záminkami čím dál tím častěji vídat s Malfoyem. V pátém nebo šestém týdnu by měla udělat nějakou tu chybu. Tudíž do konce října by měla být bezpečně pryč. Déle jak sedm týdnů bez nějakého toho chybného krůčku to nemůže vydržet,” s mírným zamyšlením mu odpověděla Fira.

„No výborně, a já doufal, že bude už do konce září pryč,” zabručel zrzek.

„Neboj, uteče to rychle, uvidíš,” s úšklebkem ho utěšoval Harry a jemně ho poplácal po zádech, čímž Rona nečekaně rozesmál. Na černovláskově tváři se tak  vzápětí objevil malý, spokojený úsměv.

 

Komentáře   

0 #7 Lady Corten 2013-01-18 21:13
Cituji Patoložka:
Há, tak Firu bych rozhodně nechtěla za protivníka, kor když se k ní přidá ještě Harry. Hermiona si to okusila trochu na vlastní kůži a jaká z toho byla mela:-) Moc se těším, jak s Dolores zatočíš:-) Zřejmě to bude ještě velká psina, tedy pro nás, ne pro zúčastněné:-) Děkuji moc za další kapitolu!


JJ, oni jsou spolu opravdu nebezpečná dvojka. Hermiona opravdu čuberněla, toto rozhodně nečekala. S Dolores bude proveden krátký rychlý proces.
A já děkuji za komentík. :-)
Citovat
0 #6 Lady Corten 2013-01-18 21:11
Cituji cim:
:lol: No to je přímo ďábelský plán! Lektvar zblížení! Já se tak těším, až se Umbridgeová bude k Dracovi lísat :lol: …že to ode mě není zlomyslný? ;-) :P

Cituji cim:
Jo a abych nezapomněla, skvělá kapitola :-) už se nemůžu dočkat pokračování ;-)


Ne, vůbec to není zlomyslné, co tě to napadá? :-* :D Děkuji. Snad se další dílek bude také líbit.
Citovat
0 #5 Patoložka 2013-01-15 17:35
Há, tak Firu bych rozhodně nechtěla za protivníka, kor když se k ní přidá ještě Harry. Hermiona si to okusila trochu na vlastní kůži a jaká z toho byla mela:-) Moc se těším, jak s Dolores zatočíš:-) Zřejmě to bude ještě velká psina, tedy pro nás, ne pro zúčastněné:-) Děkuji moc za další kapitolu!
Citovat
0 #4 cim 2013-01-09 23:07
Jo a abych nezapomněla, skvělá kapitola :-) už se nemůžu dočkat pokračování ;-)
Citovat
0 #3 cim 2013-01-09 23:05
:lol: No to je přímo ďábelský plán! Lektvar zblížení! Já se tak těším, až se Umbridgeová bude k Dracovi lísat :lol: …že to ode mě není zlomyslný? ;-) :P
Citovat
0 #2 Lady Corten 2013-01-08 20:42
Cituji cim:
Jsem ve čtení trochu pozadu, nevadilo by ti poslat mi kapitolu na email? ;-)


Sova s kapitolkou už odletěla, snad se dílek bude líbit. :-)
Citovat
0 #1 cim 2013-01-08 20:01
Jsem ve čtení trochu pozadu, nevadilo by ti poslat mi kapitolu na email? ;-)
Citovat

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Joomla templates by a4joomla