Kapitola 9 - Rozloučení

Velmi děkuji svým betám - Gimly77 a Winged. I všem komentujícím - Amaně, Morganě Le Fay, Ms. Tině Black a Nadin.

 

Kapitola 9 – Rozloučení


Jaro pomalu končilo a brzy mělo přijít již druhé léto od doby, kdy Akael potkal Merika. Čas letěl příliš rychle na to, aby ho připravil na opuštění Enedasu. Obzvláště na chvíli, kdy bude muset dát sbohem svému prvnímu opravdovému příteli. Přemýšlel nad tím už od konce zimy, ale zatím nepřišel na jediný způsob, jak Lorikovi šetrně sdělit, že brzy nadejde čas a on bude muset odejít a možná se už nikdy nevrátí.

Najednou mu přistála v obličeji větev. „Au, no počkej!“ Zařval na prince, který tou dobou cválal pryč. Pobídl svého koně a vydal se za ním. Tohle mu nedaruje.

Když už ho téměř dohnal, Lorik prudce zastavil a on jen taktak zastavil vedle něj.

„Co to mělo znamenat? Mohl jsi mi vypíchnout oko. Takhle se chová slušně vychovaný princ?“ Plísnil svého kamaráda. Ten ho ale vůbec nevnímal a hleděl někam do strany před sebe. To si však Akael nenechal líbit a pokračoval dál se zvýšeným hlasem. „Vnímáš mě vůbec? Kam to koukáš!?“ Stále nic. Nasupeně se rozhlédl, aby zjistil sám co se děje.

Pár metrů od nich stál Merik a pobaveně na ně hleděl.

„Rád tě zade vidím Akaeli i tebe princi Loriku. Přišel čas vyrazit,“ přivítal teď už dva mladé muže Merik.

„Ale léto ještě nezačalo! Je příliš brzy. Nejsem připravený,“ nešťastně se bránil skutečnosti, která měla nevyhnutelně nastat.

„Cesta do Ostorie je dlouhá a já bych se tam rád dostal, než začne podzim,“ suše konstatoval Merik. „Zítra ráno vyrážíme. Proto bych vám teď doporučil zavčas se vrátit zpátky na zámek, abyste si stihli sbalit na cestu,“ s úsměvem prohodil a zamířil volným krokem k nedalekému lesu.

Akael jen konsternovaně seděl v sedle a díval se, jak ten muž odchází. Nikdy ho asi nepřestane překvapovat. Zdálo se mu to jenom anebo Merik opravdu řekl, aby se připravili na cestu oba?

„Do říše elfů jsem se chtěl vždycky podívat,“ nadšeně komentoval Lorik a otočil svého koně zpátky k zámku. „Nestůj tam jako solný sloup Akaeli. Musíme toho hodně stihnout a máme málo času.“

Nenamáhal se odpovědět a pobídl koně k cestě zpět. Hlavou se mu při zpáteční cestě honily desítky myšlenek. Téměř všechny se točily okolo prince. Jak je možné, že jede s ním? Ví o tom vůbec král? A jak se vůbec povedlo mágovi přemluvit ho, aby s tím vším svolil? Ale pochyboval, že by se někdy dozvěděl odpověď byť na jedinou otázku.

 

Svítalo, když druhý den projížděli zámeckou bránou. Přestože vyráželi ve velmi brzkých ranních hodinách, přišlo se s nimi rozloučit mnoho lidí. Akael si všiml, že král mezi nimi chybí, což ho kvůli Lorikovi zamrzelo. Ten na nepřítomnost svého otce nic neřekl, ale bylo na něm vidět jisté zklamání.

„Myslíš, že se sem někdy vrátíme Loriku?“ zeptal se Akael ve snaze prince odtrhnout od jeho myšlenek.

„Nevím jestli ty, ale já zpátky určitě budu muset,“ odpověděl a do večera už nepromluvil.

V tichosti projeli městem a vydali se cestou na jih. Během dne minuli několik vesnic, v žádné se však nezdrželi. Když se začalo šeřit, Merik dal pokyn k zastavení.

„Odmítám spát v lese a to ke všemu na zemi,“ promluvil po celodenním mlčení Lorik.

„To máte asi smůlu princi. Jsme uprostřed lesa a v okolí rozhodně žádný hostinec není,“ s klidem Merik usadil korunního prince.

„Tak ji přičaruj. Jsi snad mistr magie, ne? Tohle by pro tebe měla být hračka,“ prskal Lorik.

„Doufal jsem, že vzdělání, kterého se vám dostalo, je na vyšší úrovni,“ smutně pravil Merik spíše pro sebe, než aby odpovídal princi.

„Proč to není možné?“ vložil se do rozhovoru Akael.

„Protože magie stejně jako vše ostatní pracuje na principu rovnováhy. Kdybych sem přičaroval postel, někomu bych ji zase pro změnu sebral. Toto jsou naprosté základy a já naivně usuzoval, že tyto věci budete již znát,“ zkonstatoval Merik posmutněle.

 

Večeři již dojedli před nějakou dobou a spolu s okolím se opět ponořili do naprostého ticha, které prolomil až po půl hodině Akael svoji otázkou.

„Meriku prosím tě nevysvětlil by si mi, jak je to s čarodějnými stupni? Když se nám to mistr Zalim snažil vysvětlit, moc jsem mu nerozuměl, prosím,“ žadonil Akael. Smutně si musel přiznat, že příliš vědomostí o magii neměl a teď před mágem se za to velmi styděl. Kdyby se jen více snažil a trochu se o magii zajímal. Měl na to celé dva roky, ale místo aby studoval, dělal s Lorikem tisíc a jednu jinou věc. Čas zpátky nevrátí. Snad aspoň trochu obměkčí Merika snahou, kterou měl teď, i když trochu pozdě.

„Co mám s tebou dělat? Pozorně poslouchej, nehodlám znovu nic opakovat. To platí i pro vás princi,“ upřel na něj svůj zrak. Lorik sebou mírně trhl a přikývl na znamení, že vnímá.

„Čarodějných stupňů je celkem pět. Počítají se od nuly do čtyř. Nultý stupeň je úroveň, do které spadá přibližně třetina lidí. Jsou to lidé naprosto bez vnitřní magie, takže nejsou schopni použít jakýkoliv magický předmět, či cokoliv jiného, co má něco společného s magií. Naprostá většina lidí pak spadá do prvního stupně. Sem patří lidé, kteří mohou kouzlit pomocí magických předmětů. Například dokáží učinit kouzlo odříkáním magické formule sepsané na očarovaném svitku nebo můžou připravovat magické odvary, či věštit z kostí magických bytostí. Toto všechno je jim umožněno provádět díky tomu, že všechny jmenované činnosti vyžadují jen velmi malé množství vlastní magie a předměty, co k tomu používají, mají dostatek vlastní magie, kterou do nich vložil buď jejich tvůrce, nebo příroda.

Lidé, patřící do druhého stupně, se již mohou nazývat čaroději. Mají více vlastní vnitřní magie, ale ne zase tolik aby mohli čarovat sami o sobě. Proto potřebují takzvaný magický zesilovač. To je předmět se silnou vlastní magií. Pro kouzlení na druhé úrovni je nezbytný a jeho funkcí je dodávat majiteli do kouzla potřebné množství chybějící magie. Vždy je vytvářen osobou s úrovní magie minimálně o jednu vyšší než budoucí majitel předmětu. Pokud vytvoří magický zesilovač čaroděj třetí úrovně pro čaroděje druhé je tento předmět funkční, ale slabší než kdyby byl vytvořen mágem. Brzy se vyčerpá a pak velmi dlouho trvá, než se načerpá síla zpět, protože tento proces je závislý na magické síle svého majitele a ta je v tomto případě slabá. Z těchto důvodů musí každý čaroděj druhého stupně kouzlit s rozvahou a zbytečně neplýtvat svými silami, jinak by se velmi snadno mohl ocitnout zcela bezbranný. Čarodějům druhého stupně však k používání magie nestačí pouhý magický zesilovač. Současně s ním musí použít magické formule, přesně odříkané. Důležité je, aby byly odříkány ve stejném jazyce, jaký byl použit při vytvoření magického zesilovače.

Proč tomu tak je, vám zatím nepovím. Není jednoduché některé věci vysvětlit, a protože zatím o magii mnoho nevíte, s největší pravděpodobností byste to stejně nepochopili. Prozatím vám bude stačit vědět, že takto to prostě je.

Ještě jednu věc chci, abyste si k tomuto uvědomili, magickým zesilovačem může být jakýkoliv předmět. Hůlka, hůl či prsten se používají nejčastěji pouze ze zvyku. Proto vždy dávejte velký pozor, co každý čaroděj skutečně používá. Někteří z nich maskují skutečný zesilovač za falešným dobře viditelným a běžněji používaným předmětem.

Čarodějové třetího stupně již nepotřebují žádné magické zesilovače, i přesto je někteří používají. Nejčastěji proto, aby zabránili rychlému vyčerpání, při déletrvajícím použití magie například během boje. Čarodějové na třetím úrovni mají dost vnitřní magie, ale i tak k jejímu použití potřebují magické formule a velkou dávku soustředění.

Čtvrtý stupeň je nejvyšší. Lidí s tak vysokým nadáním moc není. Na této úrovni si již neříkají čarodějové, ale mágové. Kouzlí pomocí myšlenek. Hranice jejich možností jsou daleko širší než u nižších úrovní, které velmi omezuje nutnost používat magické formule. Ve srovnání s mágy mají výrazně nižší množství magie k dispozici.

Pouze bohové nemají žádná omezení, ale i to je v dnešní době sporné. Tvrdí se, že mají své hranice. Ale velmi od sebe vzdálené tak moc, že to téměř vypadá jako by je vůbec neměli. Věc, která vás určitě potěší je to, že čím více má někdo magie, tím delší život má díky nemalému vlivu magie na lidský organizmus. Proto mágové mohou žít až několik tisíc let a délka jejich života je srovnatelná s délkou života elfů.

No, pro dnešek myslím, že stačilo, víc vám neřeknu. Je už dost pozdě a zítra nás čeká dlouhá cesta. Přeji vám dobrou moc,“ utnul náhle své vyprávění Merik. Pečlivě se zabalil do deky a za pár desítek vteřin se lesem začal rozléhat zvuk jeho chrápání.

Ani Lorik s Akaelem nezaháleli a brzy se k mágovi přidali.

 

Kapitola 10 - Hranice

Komentáře   

0 #18 Lady Corten 2014-06-05 08:57
Cituji Anonym SS:
hmm pěkný ;-)


Děkuji. Snad se bude líbit i dál. Teď bude takové malé klidké studyjní období, ale jen na chvíli, a pak... ;-)
Citovat
0 #17 Anonym SS 2014-06-05 07:09
hmm pěkný ;-)
Citovat
0 #16 Hajmi 2010-10-07 19:10
Tak Corten. Tvoje povídka se mi pořád moc líbí a doufám, že budeš psát dál, protože píšeš opravdu dobře. :lol: :lol: :lol:
Citovat
0 #15 Lady Corten 2010-09-02 07:42
Děkuji za komentář, jsem ráda, že se líbilo, na těch stupních jsem se opravdu vyřádila :-)
Citovat
0 #14 Amane 2010-09-01 18:18
Pekna kapitola. Merik jeproste frajer :lol: velmi sa mi lubili tie stupne magie. dobra praca :)
Citovat
0 #13 Admin 2010-09-01 15:53
Cituji Neriah:
A teď k tomu, proč jsem nepsala komentáře: nevidím na kontrolní kód, ...

Ahoj udělal jsem malou změnu, snad jsou již čitelnější. Audio přehrávání kódu se snažím sehnat, ale zatím nic.
Citovat
0 #12 Lady Corten 2010-08-31 10:02
Děkuji za komentář,
ke kódu - pokud na něj nevidíš existuje jednoduché řešení, po zaregistrování jako přihlášená nemusíš psát žádný kód ani jméno :-)
princ - neboj sním si ještě užijou
akce - bohužel na nepřítele si budeš muset počkat, nejdříve musí ještě trochu povyrůst a naučit se čarovat, nemám v plánu nechat chodit děti do války jak se to děje v HP

PS: všimla jsem si že jsi si založila stránku, zatím jsem nečetla co tam máš ale mám to brzy v plánu :lol:
Citovat
0 #11 Neriah 2010-08-31 09:49
Dlouho jsem nenapsala komentář, tak to vezmu postupně.
V prvé řadě moc děkuji za věnování páté kapitoly, zahřálo u srdce.
Děj se mi moc líbí, jsem ráda, že se to trochu hnulo, doufám, že se brzy dočkáme nějaké akce. Taky se moc těším na hodiny magie.
Hm... Princ nechce spát v lese? :) Jestli si takhle bude vymýšlet dál, asi si s ním ještě užijou. :-)
A teď k tomu, proč jsem nepsala komentáře: nevidím na kontrolní kód, který se musí opisovat a nerada otravuju okolí s tím, aby mi ho někdo přečetl. Nicméně se pokusím otravovat ostatní častěji a pokusím se zjistit, jestli není nějaký program, který by mi ty kódy četl.
Citovat
0 #10 Lady Corten 2010-08-30 12:48
Děkuji za komentář a nezáleží na tom, kdy ho napíšeš, ale jestli ho napíšeš. Jestli máš rada rozpitvání věci myslím, že si užiješ až budou mít kluci hodiny magie. :-* :-)
Citovat
0 #9 Ms. Tina Black 2010-08-30 12:36
kaze trochu opozdeny komentar ....pekne, len tak dalej....citala som ostatne komentare, takze pomalsi spad? super, mam rada rozpitvavanie veci....
Citovat

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Joomla templates by a4joomla