Kapitola 10 - Hranice

Velmi děkuji všem komentujícím - Amane, Morgana Le Fay, Ms. Tina Black, Nadin, Neriah a Winged.

 

Kapitola 10 - Hranice

 

 

Byli šestým dnem na cestě, když v dáli spatřili Tantaialosovi hory. Před tímto pohořím končila země Enedu a začínalo království trpaslíků. Merik pozoroval na Lorikovi a Akaelovi jisté napětí. Mělo to být poprvé, co opustí svoji rodnou zem. O královstvích na jihu doposud jen slyšeli a ani cizinců moc nepotkali.

Království Ened bylo nejsevernější zemí Zansijského kontinentu. Nad Enedem číhala na lidi jen smrt v podobě Severialských hor. Ze západu a východu byly hranice v podobě Rutyriánského a Styrionského oceánu. Na jihu hranici tvořily právě Tantaialosovi hory. Jen málo kdo se rozhodl projít tímto územím. Trpaslíci nebyli příliš přátelský národ a projít svoji zemí dovolovali jen sporadicky a ke všemu s velmi vysokým poplatkem. Proto převážná většina lidí volila raději jinou cestu v podobě plavby lodí. I když se mohou zdát tyto věci jako velmi nevýhodné, ve skutečnosti tomu bylo právě naopak. Za celou existenci Enedu, vypukla na jejím území pouze jediná válka, která proběhla na počátku rodícího se království s trpaslíky. Po uzavření mírové smlouvy žila tato zem v naprostém míru. Na rozdíl od jihu za Tantaialosovými horami, kde proběhlo mnoho válek, ale žádná nepřekročila hory. Vést válku na moři se také nikdo neodvážil. To však nebyl jediný důvod proč Ened nikdo z jihu nenapadl, i když několikrát k tomu nebylo daleko. O tomto důvodu se však moc nemluvilo. Ened bylo království takzvaných bezvěrců, alespoň tak lidi ze severského království ostatní nazývali.

„Meriku jsi si jistý, že cestovat na jih přes Tantaialosovi hory je dobrý nápad? Trpaslíkům se nebude líbit, že se korunní princ chystá projít jejich územím bez jakéhokoliv ohlášení,“ pravil Akael s obavami.

„To se jim určitě líbit nebude, ale nic neudělají. Pochybuji, že spatříme za celou dobu byť jediného trpaslíka,“ rozhodně pravil Merik.

„Trpaslíci mají z magie strach, protože ji nejsou téměř schopni použít a právě proto mají z každého mága posvátnou hrůzu. Dokud budeme všichni pohromadě, neodváží se po nás požadovat ani cestovní daň,“ přidal se ke konverzaci Lorik.

Akael pochyboval, že vše proběhne tak snadno, jak oba tvrdili. Raději změnil téma rozhovoru. „Meriku o jakých bozích ses zmiňoval první den cesty? Pokud dobře vím, žádní bohové nejsou.“ Byla to otázka, která mu tři dny nedala spát. Na zámku mu všichni vždy pravili, že bohové nejsou a ani nikdy neexistovali. Ta slova potakovali stále dokola, ale když se jich zeptal proč, nebo jak o tom vše ví, nic nikdy neřekli a zarytě mlčeli, nebo v lepším případě odpověděli, že je příliš mladý na to aby vše pochopil. Merik, když se tehdy o bozích zmínil, mluvil s takovou samozřejmostí a jistotou, jako kdyby je znal sám osobně.

„Čekal jsem, kdy se mě na to konečně zeptáš Akaeli. Tvoje a Lorikovo vzdělání vykazuje velké mezery. Nesouhlasil jsem s Oliedrovým rozhodnutím vám o jistých záležitostech říci až budete starší. Ale neustále se s ním hádat, mě nebavilo,“ zasmušile pravil Merik.

Konečně se něco dozvím, nadšeně se rozlétlo v Akaelově hlavě. U Lorika tomu nebylo jinak.

„Pro začátek bohové jsou, ale asi ne tak jak si je sami představujete. Bohové jsou velmi malý národ obrovsky mocných bytostí. Tak mocných, že jim sami lidé dali právě toto jméno a začali je uctívat. V dávných dobách svůj národ nazývali jinak, ale od toho jména upustili ve chvíli, kdy poznali pravý význam jména, které jim bylo lidmi přiřčeno. Dnes už ani oni sami neví, jak se jmenovali před tím, než si začali říkat bohové. Když je lidé začali uctívat jako své bohy, začal si každý jednotlivý z nich okolo sebe shromažďovat skupinku svých věrných. Čím více měl každý bůh svých věřících, tím více stoupala jeho vlastní moc. Proto v dávných dobách proběhlo mnoho krvavých válek mezi jednotlivými bohy a jejich věrnými ovečkami. Hamižnost a touha po moci jednotlivých bohů přinesla mnoho prolité krve, dokonce se tvrdí, že některé národy byly v těchto temných dobách zcela vyhlazeny.

Přibližně před tisíci lety si lidé začali uvědomovat, že utrpení a smrt mnohých z nich byla zcela zbytečná. Začali se od svých bohů odvracet. Viděli už, že jejich bohové nejsou tak dokonalí, jak si původně mysleli a mají své chyby stejně jako lidé sami. Pochopili, že jejich vladaři jsou pouhými loutkami na velké boží šachovnici. Snahy o navrácení zpět své svobody, o kterou sami sebe předtím připravili, přinesly řadu povstání uvnitř jednotlivých království. Věrní věřící těmto lidem začali říkat bezvěrci, ale ať byli nazýváni jakkoliv, jejich počty exponenciálně stoupali. Zcela vyčerpání vládci tehdejších zemí neměli sílu takovémuto počtu lidí déle vzdorovat, a aby zachránili alespoň něco málo, co jim zůstalo, uzavřeli s bezvěrci mírovou smlouvu. Darovali jim část svých království, většinou ležících na okrajích Zansijského kontinentu. Tak bylo vytvořeno pět nových království – Matie, Semitapy, Ziveras, Umse a Ened. Po těchto událostech ani ti, co zůstali věrni svým bohům, neprováděli tolik obřadů víry jako před roztržením. Bohy ztráta velkého počtu věřících a prováděných obřadů velmi oslabila. Snažili se, své ovečky přivést zpět, ale přineslo to pouze další prolitou krev a žádný výsledek. Tak se začali pomalu vytrácet. Kam odcházeli, nikdo nevěděl, ale povídá se, že zpět do své vlastní říše. Dále se začali šířit fámy, že někteří bohové s největšími ztrátami v řadách svých věrných poté, co použili najednou příliš mnoho magie, zemřeli. Zapomněli, že kdysi dávno, než se stali takzvanými bohy, měli své hranice a byli smrtelní stejně jako všichni ostatní,“ dokončil dnešní vyprávění Merik.

Akael konečně získal odpovědi na své otázky, ale cena byla vyšší, než čekal. Teď když věděl o válkách bohů, měl otázek víc než předtím. Jak bohové mohli získat a poté ztratit nesmrtelnost? Proč si nepamatovali, kým dříve byli? A jak Merik o tom všem věděl? I když řekl, že jeho slova jsou pouhými dohady, stále to bylo divné. Kdyby ta slova nebyla pravdivá, proč by si lidé o tom šuškali? A pokud pravdou byla, proč bohové dopustili, aby lidé o jejich falešné nesmrtelnosti věděli? Pokud opravu přichází o svoji nesmrtelnost, není příliš riskantní vložit takovou nebezpečnou informaci do rukou lidí? Vždyť by byli sami proti sobě! Ale ať je to jakkoliv Akael si byl jistý, že Merik ví daleko víc, než řekl a nic víc nepoví, aspoň minimálně dokud budou na cestě. Lesy Osterie cíl jejich cesty. Místo, kde se bude s Lorikem učit magii a pozná při tom tajuplnou říši elfů. Země, kde leží odpovědi na některé z jeho otázek. Ale jak to věděl ani on sám netušil.

 

Kapitola 11 - Tantaialos

Komentáře   

0 #11 Anonym SS 2014-06-05 19:14
Cituji Lady Corten:
Cituji Anonym SS:
hmm zajímavá historie. máš talent vymyslet zvláštní a přitom pěkná jména. trochu jsem se v tom začínala ztrácet :lol: takový jména bych já nikdy nevymyslela ani kdybych si lámala hlavu tejden :-*
mimochodem Aka mi na začátku připomínala Ariu z knih Písně ledu a ohně (nebo seriálu Hry o trůny) ta si taky chvíli hrála na to, že je kluk :lol:

Ano, někomu možná Aka mohla připomínat Ariu, ale podobnost nam vůbec žádná není. Časem se dovíš proč, nemůžu předbíhat a prozrazovat předem. :-)
No pokud se budeš trochu ztrácet v zemích a městech, tak v oznámeních je mapa kontinenků, takže, když si nebudeš jistá můžeš juknout tam.
Děkuji za komentík.


Fakt mapa no super, az budu zas na pc mrknu se, na tabletu by to bylo moc male
Citovat
0 #10 Lady Corten 2014-06-05 17:17
Cituji Anonym SS:
hmm zajímavá historie. máš talent vymyslet zvláštní a přitom pěkná jména. trochu jsem se v tom začínala ztrácet :lol: takový jména bych já nikdy nevymyslela ani kdybych si lámala hlavu tejden :-*
mimochodem Aka mi na začátku připomínala Ariu z knih Písně ledu a ohně (nebo seriálu Hry o trůny) ta si taky chvíli hrála na to, že je kluk :lol:

Ano, někomu možná Aka mohla připomínat Ariu, ale podobnost nam vůbec žádná není. Časem se dovíš proč, nemůžu předbíhat a prozrazovat předem. :-)
No pokud se budeš trochu ztrácet v zemích a městech, tak v oznámeních je mapa kontinenků, takže, když si nebudeš jistá můžeš juknout tam.
Děkuji za komentík.
Citovat
0 #9 Anonym SS 2014-06-05 16:46
hmm zajímavá historie. máš talent vymyslet zvláštní a přitom pěkná jména. trochu jsem se v tom začínala ztrácet :lol: takový jména bych já nikdy nevymyslela ani kdybych si lámala hlavu tejden :-*
mimochodem Aka mi na začátku připomínala Ariu z knih Písně ledu a ohně (nebo seriálu Hry o trůny) ta si taky chvíli hrála na to, že je kluk :lol:
Citovat
0 #8 Lady Corten 2010-09-17 07:10
Jsem ráda, že se ti líbilo. Časem o historii světa i bohů dovíš víc, nemůžu vás zahltit hned na začátku :-)
Citovat
0 #7 Neriah 2010-09-17 00:51
Tak jsem se konečně dokopala k zaregistrování. :-)
Moc se mi líbila historie bohů.
Citovat
0 #6 Lady Corten 2010-09-05 18:58
Co bude v další kapitole se budeš muset nechat překvatpit do úterý, ale mohu slíbyt že ta následující kapitoba podle mě bude trochu akčnější :lol:
Citovat
0 #5 Amane 2010-09-05 18:09
Pekná história :-) dôfam, že v budúcej kapitole prijde na niaku akciu. Na príklad by mohli trpaslíci porušiť svoje zvyky a napadnúť ich. Predsalen, mág nie je tak úplnenesmrteľný a nemôže byť všade :lol: Teším sa už na pokračovanie :lol:
Citovat
0 #4 Lady Corten 2010-09-03 21:47
Děkuji, fantezie je snad to jediné čeho se mi dostalo dostatečně, podání to na papír u mě trochu víc vázne :oops: , Akael netuší a dlouho tušit nebude :lol:
Citovat
0 #3 nadin 2010-09-03 21:44
Teda, Ty máš fantáziu!
Tak Akaela zaujali bohovia? A keby len vedel, že má k nim bližšie ako blízko!
Skvelá kapitolka!!!!!! :-)
Citovat
0 #2 Lady Corten 2010-09-03 18:11
Děkuji za komentář i to upozornění na chbu ve jmeně, hned to opravím, na to jestli potkají trpaslíky nebo ne se budeš muset nechat překvapit :D
Citovat

Přidat komentář


Bezpečnostní kód
Obnovit

Joomla templates by a4joomla